Neil Armstrong a jak mě zasáhla jeho smrt

25. srpna 2013 v 16:42 | Yim |  Yima
Asi každý má v historii svého oblíbence. Může to být Napoleon, může to být Marie Terezie nebo Marylin Monroe. Já měla takové čtyři a všichni už jsou po smrti. Charlie Chaplin, John Lennon, Neil Armstrong a Václav Havel. Dvě smrti ze čtyř jsem měla možnost zažít... Vzpomínáte si, co jste dělali, když zemřela jedna z vašich oblíbených historických postav?

Je to právě rok, co zemřel Neil Armstrong. Minulý rok, byla to sobota. Vzpomínám si, jak šla máma se sestrou na pivo a kofolu ke Gogolovi, ale mně se nikam nechtělo. Seděla jsem u počítače v obýváku a zapnula jsem si televizi. Zrovna tam byly Zprávy. Nevěnovala jsem tomu nějak moc velkou pozornost, ale potom zaznělo jméno Neil Armstrong. Jméno člověka, kterého jsem obdivovala, obdivuji a vždy obdivovat budu. Jméno člověka, kterému jsem se jen pár dní před tím osudným dnem chystala napsat dopis. Říkala jsem si, co se asi děje, že jeho jméno zmiňují. A v ten okamžik to přišlo. Byl po smrti. Nemohla jsem tomu uvěřit. Říkala jsem si, že to je určitě nějaký omyl. Že to vyštrachal nějaký bulvár a on si teď někde sedí v křesle a čte si. Začala jsem hledat na internetu. Dokonce už i na wikipedii někdo změnil, že zemřel! Novinky.cz a iDnes.cz o tom psali. Málem jsem se rozbrečela. Začala jsem po obýváku chodit tam a zpět. Hrozně mě to sebralo. Tenkrát mi došlo, že i velké osobnosti jednou zemřou. Že i lidé, které ostatní jakýmkoli způsobem zbožňují, se někdy dostanou na onen svět. Když před půl rokem zemřel Václav Havel, ani jsem si to tak nebrala. Nevím, byla jsem o půl roku mladší, bylo mi třináct a ještě jsem to nějak nechápala. Ale v ten den, před rokem, jsem to konečně pochopila. Že ať dokážeme cokoli, ať přežijeme cokoli, jednoho dne nás smrt dostihne.

Když jsem po deseti minutách vzlyků a zadržovaných slz znovu dosedla k počítači, psala jsem si hrozně dlouhý status na facebook, ve kterém ale nebylo zmíněno jeho jméno. Několik lidí mi potom napsalo, že co se děje. Ale já na nikoho neměla náladu. Jen Martě jsem svěřila, že mě tolik sebrala jeho smrt.

Psala jsem si na profil jeho citáty, přidávala jeho fotky. Doufala jsem, že další den se podívám na Zprávy a tam zazní, že to byl omyl. Že se spletli. Že je jen v nemocnici, ale stále dýchá a žije jako normální živý člověk. Ale tato zpráva nepřicházela dalšího dne, ani příštího a ani popříštího. Pomalu jsem se začala smiřovat s tím, že nikdy mu nenapíšu dopis a nikdy se mi nedostane odpovědi s jeho podpisem. Těch pár dnů po jeho úmrtí jsem si přísahala, že musím dosáhnout něčeho velkého, abych byla nesmrtelná jako on. Aby lidé po celém světě znali mé jméno i po mé smrti a aby si řekli: "Jo, to je ta, co udělala to a tamto."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 dajta dajta | Web | 25. srpna 2013 v 17:15 | Reagovat

páni jakože super článek :) zvláštní jaký si k němu měla "vztah" a docela to chápu byl to frajer a vlastně pořád bude :) každý by jsme měli mít nějakého staršího idola

2 Edona Edona | Web | 25. srpna 2013 v 17:24 | Reagovat

Moc děkuji za pochvalu! :-)
Každý máme nějakou osobnost, kterou obdivuje, kvůli činům, dílu či podobně. Úplně chápu, jak jsi se musela cítit. Připomíná mi to Epos o Gilgamešovi, kde i on nakonec našel nesmrtelnost. Ve svém díle. A ano, kdo by nechtěl aby jeho jméno zůstalo žít i po jeho smrti? :-)

3 Marťa Marťa | 25. srpna 2013 v 17:35 | Reagovat

super článek, jako vždy :) (y)
Ano, byl to veliký člověk, který dosáhl ještě větších věcí...
Věřím v to, že ty jednou udělá velké věci, Tebe bych za prezidentku chtěla!

4 Veronika Veronika | Web | 25. srpna 2013 v 20:14 | Reagovat

Fajn, nečakala som, že ma tento článok až tak chytí za srdce, pomaly som sa rozplakala. :O Neskutočne si ma potešila už len tým, že si napísala konečne článok o niečo inom ako sú tie typické (dúfam, že vieš čo myslím :) ) Obrovsky mega brutálny LIKE! :)

5 Yima Yima | Web | 25. srpna 2013 v 20:27 | Reagovat

[1]: "vztah", zvláštně vystiženo. :) Děkuji za pochvalu.

[2]: Budeš se divit, ale znám i lidi, kteří by nejraději umřeli zapomenuti... :)

[3]: Děkuji. :) Děkuji, děkuji, děkuji. :)

[4]: Heh, nevím, co tím myslíš. :D A děkuji moc. :)

6 Cazz Cazz | 26. srpna 2013 v 19:09 | Reagovat

Je to rozhodně zajímavý článek, i by mě to chytlo za srdce, když bych nevěřila tomu, že na měsíci vůbec nebyl a vše to bylo natočené v hollywoodských ateliérech, jenom aby amíci trumfli rusáky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama