Povinná školní docházka

11. srpna 2013 v 16:37 | Yim |  Retrospektiva
Víte, co je zvláštní? Že všichni nadávají na to, jak musí chodit do školy, a přitom, když staří lidé vzpomínají na svá mladá léta, škola pro ně byla něčím skvělým. Řekněte, čím to je? Tím, že je to povinné? Kdyby to bylo dobrovolné, chodili byste tam raději?

Dnes je to právě dvě stě osm let, kdy byla zavedena povinná školní docházka dětí od šesti do dvanácti let, která se opírala o zákon z roku 1774 od Marie Terezie. Ano, už tak dlouho děti chodí do školy a naštvaní se vrací domů s tím, že už tam nikdy nepůjdou. Abych pravdu řekla, tak jsem celou první třídu probrečela, když měly být víkendy nebo prázdniny, protože školu jsem přímo milovala.

Setkala jsem se se spoustou lidí, co by školu nejraději vyhodili do povětří. Největším extrémem však byl jeden kluk, o dva roky starší než já, ale chodil jen o třídu výš. Školu úplně nenáviděl. Nenáviděl své spolužáky. Do školy si šel vždy jen sednout, mlčet a poslouchat písničky. Jednalo se o člověka, který jako jeden z mála odmítal můj argument, který vám napíšu hned v dalším odstavci.

Představte si, že není povinná školní docházka. Co všechno by neexistovalo? Možná byste si teď tento článek nečetli - buď by nebyl počítač, nebo byste neuměli číst, nebo bych neuměla psát. To je tedy první věc, kterou povinnou školní docházku hájím. A ta druhá? Vaši rodiče by určitě chtěli, abyste dosáhli alespoň základního vzdělání, a jelikož by škola nebyla povinná, muselo by se za to pravděpodobně platit. Nebyla by to věc všeobecně podporovaná státem, chápejte. A oni by ty peníze obětovali. Jenže to by znamenalo, že by scházely někde, kde teď jsou. Třeba byste neměli plnou skříň oblečení, jen polovinu. Museli byste všude jezdit MHDéčkem, protože by vašim rodičům nevyzbylo na auto.

Já se k povinné školní docházce stavím pozitivně. Když si vzpomenu na školku, přeběhne mi mráz po zádech a jsem ráda, že už to bude desátý rok, kdy místo toho můžu chodit do školy. Abych to uvedla na pravou míru - já se vlastně ani neučím. A úkoly? Pche! Ale škola je místo, kde se můžu dozvědět nové věci, přičemž pokračuji i doma na různých internetových stránkách. Škola nám, postiženým asociálům s vysokým IQ, pomáhá začlenit se alespoň trochu do kolektivu a připravit se na celý zbytek života, kdy se klidně může stát, že šéf bude blbější než podřízený. Přijímá se to těžko, ale právě proto tu máme školu.

Ano, v dnešní době si můžeme během půl minuty všechno vyhledat na netu a nepotřebujeme tudíž vědět, jaká je asi tenze vody. Ale škola je také kvůli něčemu jinému, nejenom kvůli vědomostem. Učíme se, kdy je potřeba být individualistou a kdy je lepší začlenit se do kolektivu. Učíme se ty informace vyhledávat. Učíme se komunikovat s vrstevníky, což je věc, která mi dělá neskutečné problémy. Učíme se respektovat autority. Učíme se rozpoznávat emoce a gesta. Učíme se věci, které nás není schopna naučit rodina.

Škola je institut, který budu vždy respektovat a pohlížet na něj s úctou.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 dreams-by-day dreams-by-day | Web | 11. srpna 2013 v 22:48 | Reagovat

Jak to sakra děláš, že máš tak dobrý texty a pozadí a fotky a všechno. :D ráda se na tvůj blog vracím :3

2 Yima Yima | Web | 11. srpna 2013 v 22:51 | Reagovat

[1]: Děkuji za poklonu, jsem opravdu ráda, že se ti tu líbí. :) A jak to dělám? To netuším. :D

3 Lumina Lumina | Web | 18. srpna 2013 v 10:16 | Reagovat

Hezký blog, souhlasím s tím co píšeš v tomto článku...
Všichni moji spolužáci na školu nadávají a vůbec si neuvědomují, co by s nimi bylo, kdyby do té školy nechodili...
A nejlepší je, že nadávají, že se musí učit a přitom se dobrovolně přihlásili na gympl. :D To nechápu, tak měli jít na nějaký učňák, když je nebaví se učit. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama