Závodnička pětka

27. srpna 2013 v 12:25 | Yim |  Fotím
V dnešních dnech můj život čítá snad desítky toho, co mám ráda a co považuji za své koníčky. Od sbírání známek, mincí, podtácků, plechovek, minerálů, přes vyhledávání informací, čtení a psaní, až po focení. A právě k focení jsem se dostala ze všeho nejdříve.

Vzpomínám si na svůj první foťák. Byl takový starý, analogový, nic moc. Černý. Měl šedou šňůrku, abych si ho mohla pověsit na ruku. Vždy jsem ho dávala do černého obalu s takovýma dvěma pruhy v červené barvě. Bylo to kožené pouzdro. Jen škoda, že už nevím, kde ten foťák je.

Začala jsem fotit, když mi byly čtyři roky. Opravdu jsem si užívala focení plotů a lidí bez hlav. No opravdu. Když se po letech dívám na ty fotky v albu, vidím jen ploty, květináče, lidi, kterým hlava zůstala nad okrajem fotky někde v nedohlednu. Jo, to bylo mé velké umění. A když si čtu popisky fotek, musím se smát. Třeba pětkrát po sobě mám zezadu fotky napsané plot. Přes jednu celou fotku mám vyfocené auto a mimo něj jsou tam jen nepatrné milimetry. Kdybych to náhodou nepoznala, napsala jsem si z druhé strany auto. Musím ale říct, že nejsou všechny fotky jen směšné.

O pár řádků níž můžete vidět fotku, kterou jsem fotila před jedenácti lety. Ano, fotila to malá, culíkatá holčička, co ještě neměla brýle a sotva chodila do školky, vlastně ještě nechodila. Lhala bych, kdybych neřekla, že ta fotka není nijak upravená. Ano, nepatrně je. Je převedena do černobílé. Takže, to je mé dílko ze čtyř let. Začátek mého koníčku, který mi vydržel ze všeho nejdéle.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama