Největší noční můry. Co si vybavíte? Jak jdete v noci po hřbitově a najednou se tam objeví zombíci? Jak musíte do Hladové arény a bít se o vlastní život? Jak vám zemře blízký člen rodiny? Jak se vaše sestra topí a vy jí nemůžete pomoci? Tak na takovéto sny u mě můžete zapomenout.
Ráda bych měla takové sny. Ale nemám. Většina mých snů jsou události, které se později stanou, ale uvědomím si to až s nastálou situací. Druhý druh snů, které se mi zdají, jsou noční můry. V posledním půl roce jsou tři, které se pořád dokola opakují.
Černobílé. Paneláky a domy jsou zbořené. Všude kolem jsou jenom trosky. Auta, šaliny, autobusy, vlaky - to všechno leží jakoby pohozené někde opodál. Lidé panikaří. Všude je zmatek, hluk a chaos. Místo ulic jsou zákopy, ve kterých leží raněná nebo mrtvá těla. Všichni se snaží ukrýt, ale nejde to. Útok je ze vzduchu. Američani s Japonci létají ve stíhačkách nebo v letadlech nebo co to je nad tím vším a házejí dolů bomby.
Někdo zazvoní. Jdu otevřít. Před vstupními dveřmi stojí Stalin, který mě zastřelí.
Znovu černobílé. Sedím sama někde na lavičce, uprostřed prázdného sídliště. Žádné zvuky nejsou slyšet. Ale i přes to. Nedokážete si představit ten nesnesitelný hluk, co mi zní v uších. Po tvářích mi tečou slzy a já umírám.
Jaké jsou tedy vaše noční můry? Zkuste je krátce popsat.


















Většinou se mi také zdají věci co se stanou. Ale uvědomím si to až ve chvíli, kdy se opravdu stanou. Avšak někdy mám sen o lidech, které jsem během dne potkala, či jsem s nimi byla nejvíce. Mám ráda sny (i noční můry), ale poslední dobou se mi o ničem nezdá :)