Život online, život offline

5. října 2013 v 19:18 | Yim |  Téma týdne
Zkuste se zamyslet. Co jste dělali, když jste byli menší, neměli jste notebook nebo počítač, nebyli jste zaregistrováni na žádné sociální síti a neměli jste blog. Jediné, co jstě měli, byl život offline. Buď ve svém pokoji s knihou, učením, puzzle, deskovými hrami nebo venku na fotbalovém hřišti - to byl způsob, jakým jste pravděpodobně trávili svůj volný čas. Potom ale přišla éra, kdy jste začali žít online.

Mnoho z nás má dvě a více identit. Když je v realitě někde s kamarády nebo ve třídě plné spolužáků, tak se chová nějakým způsobem. Když je někde sám. Když je na facebooku, má tam jinou "nabídku" přátel a tak se s "nimi" chová úplně odlišně. A potom tu máme situace, kdy vystupujeme pod svou přezdívkou nebo pseudonymem a dovolujeme si věci, které bychom si pod svým jménem nikdy nedovolili. Většinou se v reálném životě ani nezmiňujeme o tom, co jsme kde přidali na facebook, že ten status, co někdo napsal, je hrozně zajímavý nebo naopak hrozně trapný. Stalo se mi jen jednou, že spolužák řekl kamarádce, že obrázek, který namalovala a dala na facebook, se jí povedl.

Jednou jsme si s kamarádkou dělali psychotest a mně vyšlo, že jsem 86% introvert. Nevěřila mi a argumentovala tak, že to přece já jsem ta, co dělá blbosti, ve škole ji učitelé neustále napomínají za vyrušování, pořád se směje a je téměř nemožné ji umlčet. Ano, toto je moje extrovertní já ve společnosti. Už se mi totiž stalo, že jsem v jedné škole skoro nemluvila a dopadlo to tak, že se mě ptali, zda-li to mluvit vůbec dokážu. Ve skutečnosti mluvím pořád. Je mi jedno, jestli to ostatní zajímá nebo ne, prostě si říkám své. Rozdíl ale je, když jsem sama...

Když jsem sama, je to jiné. Po pravdě, já mám samotu ráda. Kolikrát mi už někdo nabízel, že půjde fotit se mnou! Ale ne, s tím já nesouhlasím. Mám ráda svůj klid. A když ten klid musím ve vlastním zájmu obětovat ve škole, tak se ho nevzdám po škole. Ráda si budu celé odpoledne chodit po městě a fotit každý dům, vyhýbat se lidem, mlčet. Když mlčím, jde mi líp přemýšlet. Ale ne, když je ticho. Neumím přemýšlet, když je ticho!

Rozdílné chování mám taky tehdy, kdy jsem na již zmiňované sociální síti. Většina mých kamarádek je z celé České republiky, ze Slovenska, z celého světa a jistě uznáte, že by se mi s nimi špatně spojovalo jinak. Mnozí tvrdí, že lidé, co žijí online, jsou chudáci. Že jsou závislí na počítači. To ale není pravda. Zrovna nedávno jsem slyšela povídku, která pojednávala o tom, že vlastně i takoví lidé můžou být šťastní. A opravdu jsou. Sice mě někdy mrzí, že s nimi nikam nemůžu jít, ale co na tom sejde, jestli si spolu povídáme nebo jestli si píšeme? Třeba ani v jednom případě nemusíme poznat, jestli si navzájem lžeme nebo ne. Poslední dobou si ale na facebooku dávám pozor, co sdílím, co tam píšu, co lajkuju.

Když se podíváte na můj blog, asi pochopíte, jaká jsem, když vystupuji pod jiným jménem, pod přezdívkou. Někdy jsem až moc upřímná. Ne, že bych svůj názor nevyslovila, to ano. Řeknu vám klidně do očí, co si myslím o Zemanovi, ale když píšu, umím se líp vyjadřovat. Někteří, když chtějí něco někomu sdělit, tak to raději řeknou. Já volím spíše psanou formu. Taky tady o mně můžete zjistit více věcí, než kolik bych vám jich o sobě řekla, kdybychom se potkali. Samozřejmě, právě ti facebookoví přátelé můj blog znají. Pár lidí z mé "reality" také. A dokonce i pár spolužáků. Ale nějak na ně nemyslím a prostě to píšu a jestli si myslí něco špatného o lidech jako jsem já, tak mají smůlu.

Zajímalo by mě, jestli i ostatní vidí takový rozdíl mezi svými jednotlivými já. Jestli jsou jednou tiší, jednou hlasití, jednom nemluvní a jednou mluví moc. Co to vlastně způsobuje? Konformita? Je toto konformita? Je toto něco, čím se snažíme zapadnout do skupiny lidí, ve které se zrovna pohybujeme? A kdy to je opravdu pravé? Tehdy, kdy jsme sami? To je otázka...

Článek je přiřazen k tématu týdne "Introverti".
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ΔMELIA GOLDEN ΔMELIA GOLDEN | Web | 5. října 2013 v 20:17 | Reagovat

Je vidět že jsi inteligentní. :) Taky často přemýšlím, kdo vlastně jsem.. Přikláním se k tomu, že jsem ta pravá, když jsem o samotě s knihou. Ale třeba všechny tyto mé já jsem prostě já.. Jinak na facebooku závislá nejsem a ani na pc, asi bych byla věčně venku nebo zalezlá s knihou. :)

2 Eliza Eliza | Web | 6. října 2013 v 18:01 | Reagovat

Pokud jsi se chtěla na Husovu hlásit, na obor fotografie, tak tam si můžeš vybrat, co by jsi na talentovkách chtěla kreslit :) A znám holku, která dělala zátiší a ne obličej či postavu :)

3 K. K. | Web | 7. října 2013 v 20:30 | Reagovat

Pěkně píšeš ;)
Zahřálo mě u srdce, když jsem se náhodně dostala na tvůj blog a po pár minutách zjistila, že existuje někdo inteligentně a rozumně smýšlející v takovém věku, jako jsi zrovna ty nebo já.

4 Yima Yima | Web | 7. října 2013 v 22:37 | Reagovat

[1]: Já si myslím, že taky nejsem závislá na facebooku

[3]: Děkuji. :) Teď si jdu já prohlédnout tvůj blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama