Hledám nejlepší kamarádku
22. prosince 2013 v 21:18 | Yim | Téma týdneKomentáře
Podle mě je důležité najít společnou půdu. Nevím, jestli najdeš někoho, kdo se bude zajímat o stejné věci, stejné kapely, hudební styl.. Asi ne. Nejspíš najdeš i někoho, kdo bude mít opačný názor v určitých věcech. Důležitý je najít něco, co vás spojuje, třeba jen jednu věc. A ty tomu kamarádovi pak představíš tvou oblíbenou kapelu. On tobě jeho oblíbený film. Prostě... Já taky nemám nikoho, s kým bych se bavila o úplně všem, o čem mluvit chci. Proto máme my nemluvníci blogy. Abychom se pořádně vykecali :).
Hodně štěstí do života, přeju. Nikdo si nezasloužíme být sám.
Vlastně jsem si myslela, že jsem na tom stejně. A asi jsem.
Ale dostalo se mi ujištění, že když zavolám, tak oni přijdou. A rozdílné boty si oblečeme všichni. A vezneme transparent s nápisem: M
Vlastně jsem si myslela, že jsem na tom stejně. A asi jsem.
Ale dostalo se mi ujištění, že když zavolám, tak oni přijdou. A rozdílné boty si oblečeme všichni. A vezneme transparent s nápisem: M
Vlastně jsem si myslela, že jsem na tom stejně. A asi jsem.
Ale dostalo se mi ujištění, že když zavolám, tak oni přijdou. A rozdílné boty si oblečeme všichni. A vezneme transparent s nápisem: MY JSME KAMARÁDI. I KDYŽ SE NEVÍDÁME POŘÁD.
Je možnost mít nejlepší přátele. Jen když člověk umí žít s tím, že jsou daleko a neuvidí se tak často.
Rozumím ti.
... Tyvole. Sory, že jsem ti to tady zaspamovala, ale fakt netuším, co se stalo. -.-
Řeším stejný problém jako ty, kamarádů mám jako smetí, ale žádný, který by si se mnou dokázal podívat o knihách, blogu nebo paní povídek. Nikdo takový v mém okolí už není, proto je město Louny tak malé :D
Ráda bych ti pomohla, ráda bych s tebou chodila ven... Ale bydlíš přes půlku republiky.
Já mám kamarádů dost, ale mám s němi někdy problémy. Taky mi trvá než se s někym dám do řeči... A ty kamrády, kterým opravdu věřím, jsem potkala už ve školce.... :)
Skus hledat, jednou určitě někoho najdeš:)
Naprosto ti rozumím. Sice mám nejlepší kamarádku, ale je to Španělka a vídáme se jen vzácně. Doufám, že se ti podaří někoho blogového najít, Brno je k tomu město zaslíbené. Z raných blogových let mám pár blogových slečen, se kterými se párkrát do roka vídáme a jsou to jedny z mých nejlepších kamarádek, co mám.
Po určitých zkušenostech jsem došla k názoru, že nejlepší kamarádka neexistuje. Už dávno ji nehledám.
Na základce jsem něco jako nejlepší kamarádku měla, byl to takový parazit - nejprve mě šikanovala a pak se na mě pověsila a byla mi neustále v patách. Na střední jsem se jí naštěstí zbavila. To už je lepší radši žádnou nemít.
Stačí mi hrstka přátel, z nichž s každým se bavím o jiném tématu, které nás spojuje.
Jinak jsem se ale dřív tímhle taky hodně trápila. Chtěla jsem mít někoho, s kým bych mohla trávit odpoledne, sdílet společné zájmy, třeba se i společně učit (ve dvou to jde přece jenom líp)... Ale nic z toho. Nakonec už to ale fakt neřeším.
S tou mou hrstkou dobrých přátel toho mám hodně společného, a to i povahově - nikdy bych nevěřila, že by mi někdo mohl být tak podobný. Ale stalo se. Jenže často se nevídáme, prostě nebydlíme zrovna blízko sebe a časově se dost míjíme...
Jinak se taky lidi dost bojím oslovovat. Nejvíc těch skvělých jsem ale poznala právě na táboře. :-) Spolužáci za nic nestojí a žádných kroužků se neúčastním.
No, držím palce, ať někoho, s kým si budeš rozumět, najdeš. Na každého se jednou usměje štěstí...
Yim, ty mi připomínáš jednu holčinu od nás ze třídy. Je taky taková tichá a jak říct jiná, ale ona taková není, takhle ji vidí ostatní. Když se baví s lidmi, s kterými se nestydí si pustit hubu na špacír. Ale věřím že najdeš kamarádku, která bude přesně pro tebe. Jenom musíš rozšířit obzory a chodit víc mezi lidi, třeba i na místa, která nejsou pro tebe ta nejlepší, protože se mi stává, že když se mi někam nechce, tak je mi tam většinou fajn. :-) Budu ti držet palce. :-)
Já také nejlepší kamarádku, či kamaráda nemám :) Já mám pouze dobré přátele. Nerada totiž někoho označuji Nejlepší kamarád, jelikož se mi zdá, že je to až moc silné slovo. A pokud někdo o mně řekne, že jsem nejlepší kamarád, dokonce mě to i odradí být s někým kamarádka..
Stříbříčko moje, já s tebou budu klidně chodit po Brně a budeme dělat hlouposti. Jako když jsme naposledy šlohly ceduli "přemnožení sinic" a zpívaly Mišíka na parníku. Mám tě hrozně ráda a mám pro tebe dárek na Vánoce, takže šupky dupky do autobusu a přijeď za mnou. :D Napíšeme nějakou "hafo" povídku, budeme vzhůru do osmi ráno a řekneme nějakou hodně nechutnou hlášku, abychom odehnali otravnýho kluka. (OMG, pamatuješ si to?) Jo a víš co? Opět prodiskutujeme to s nejfakem a vrzající posteli. :D Protože ty jsi nejlepší kámoška. :3
Těším se na tebe. Ale asi tentokrát vynecháme Josefa II.
Asi ta to prekvapí ale vieš že navod existuje ? ... niekto chytrý napísal vybornu knizku. http://www.kosmas.cz/knihy/124652/bdelost/ Niekde si ju zožeň a prečítaj. No ako vždy poznať cestu je nieco ine ako po tej ceste kracat. A neboj sa nie som podomový predavac biblií len tvoj clanok my strasne pripomenul mna pred mnohymi rokmi a vtedy my ta knizka velmi pomohla. Pokial budes mat po precitani chut mozes sa my potom ozvat. Maj sa.
Já jsem si až donedávna myslela, že nemám nejlepší kamarádku. S jednou svojí spolužačkou, se kterou si dobře rozumíme a známe se už od první třídy, jsme nedávno šly nakupovat a něco nás hrozně rozesmálo a ona v té souvislosti se smíchem řekla-"To bys neudělala, vždyť jsi moje nejlepší kamarádka už od první třídy!" Plácla to jen tak, jako by nic, do vzduchu, ale pro mě to hrozně moc znamenalo. Nikdy jsem si s nikým tolik nerozuměla a nikomu jsem neřekla tolik tajemství. Vždycky jsem si myslela, že je pro mě spíš víc jako sestra než jako kamarádka, ale myslela jem si, že ona to tak nevidí. Vážně mě to překvapilo. Myslím, že každý tady na světě má svoji nejlepší kamarádku, jen ji ještě třeba nenašel. A kdo nehledá, nenajde. A kdo říká, že to nutně musí být kamarádKA. Nejlepší může být i kamarád. ;-)
Já nemám nejlepší kamarádku ani kamaráda. Nemám ráda to dělení, kdysi se mi totiž stalo a hned 2x, že jsem žila v přesvědčení, že jsem nejlepší kamarádka té holky a potom té. Obě ale měly jiné nejlepší kamarádky a v obou případech jsem se to dozvěděla opravdu hnusným způsobem, jako že já nejsem ta nejlepší. A od té doby mám přátelé, potom kamarády a nakonec známé. :-) Šrám z dětství... Ale ani nevím, kdo je přítel, takže jsme na tom stejně. Asi momentálně žádného nemám.
Prosím, kdy si zahrajeme dobyvatele? Kdy si popovídáme o homosexualitě a probereme něco z umění? Já bych ráda s někým nahodila téma například o Titaniku, ale ti mladí se zajímají jenom o blbosti - neříkám že všichni. Už ani o hudbě se nikdo nechce bavit a když už tak je to šílené - zpívá se jenom o sexu, drogách a alkoholu.. Ale, jak to říct? Nejsi sama svého druhu, znám hodně lidí, kteří jsou zkrátka potichu a i já se mezi ně řadím. :-) Však se neboj a hledej, s tím oslovováním se taky bojím, ale jen u kluků - stydím se no - ale holky klidně oslovím. :D Člověk může narazit na svého člověka kdekoliv, proto měj oči na šťopkách a poslouchej. :-) Hlavne neseď doma, vím že nesedíš, ale tak napíšu to. Jelikož mám kamarádku a ta pořád kleje, že nemá přátelé a kluka a přitom sedí doma na prdeli a nikdy mě nechce navštívit. Už jsem jí říkala, že jak bude odmítat přestanou ji lidi pozývat.
Já vlastně ani nevím, jak přesně na tom jsem. Mám kamarádku, která mě za nejlepší považuje, ale já mám pocit, že si vlastně tak úplně nerozumíme. Když jí ukážu fakt dobrou knihu, nelíbí se jí. Když mi vypráví o tom, jak moc má ráda hraní na flétnu, nedokážu to pochopit, protože hudbu sice poslouchám prakticky stále, ale nezvládám se naučit na cokoli hrát. Hlavně ale máme jeden velký problém - těžko hledáme nějaké společné téma kromě školy. Ona není ten typ člověka, se kterým bych se normálně pustila do řeči. Přátelství s ní mi hodně dalo... Jenže já bych opravdu potřebovala někoho, s kým si mohu popovídat o tom novém triku s Green Day, které jsem dostala, o koncertu místní kapely, kterou zbožňuji, o tématech jako jsou knihy, umění, životní prostředí nebo homosexualita.
Nevím, jak jí to šetrně říct. Vím, že to vidí stejně jako já, ale odmítá upustit od toho, že my dvě jsme pro sebe jako stvořené. Nikdy jsem nepotkala nikoho, s kým bych si úplně porozuměla. Ráda bych někoho takového našla.
Konečně se dostávám k tomu, proč píši tenhle komentář. Jsem na tom povahově dost podobně - alespoň to několik mých přátel tvrdí. Mlčím, protože nechci být nápadná. Dokážu říct svůj názor, ale pouze když mě někdo osloví. Bydlím na vesnici, 10 kilometrů od školy, doprava sem a tam stojí spoustu času. A tak nechodím skoro nikam mezi lidi. Většinu času trávím ve společnosti psa a želvy...
Tenhle komentář nemá asi žádný smysl, ale to většina všeho, co jsem kdy napsala.
Souhlasím... Taky jsem na tom s kamarády asi tak jako ty. Ale mám Kaktuse, který je v podstatě můj nejlepší kamarád. Ale je to trochu smutné, když nejlepší kamarád je v podstatě můj kluk, protože on má jiné nejlepší kamarády...
Dobrý nápad! :-)
Často uvažuji o tom, jestli existuje něco, jako nejlepší kamarád. Mnozí lidé je mají. Lidi, s kterými jsou všude. Jako siamská dvojčata.
Ale já nikoho takového nemám. Jsou lidé, kterým na mně záleží a mně na nich také.
Ale zrovna včera jsme tak o Silvestru depkařili a já zjistila, že jim nedokážu svá tajemství říct. Nikomu to nedokážu. Tedy, kromě jedné dívky, která je z druhého konce republiky a to je asi ten důvod. Že to nemůže nikde roznést.
Existují lidi, s kterými si dlouho dokážu povídat o všem a o ničem. Ale člověk, s kterým bych sdílela všechno? Na koho bych se mohla kdykoliv obrátit?
Ten neexistuje...


















Jak jsem poznala nejlepší kámošku?
dnes je to půlroku, na jedné akci u nás na vesnici, až večer pod vlivem alkoholu :D
Mimoto přes týden jsem brňačka :D a na tvůj blog občas zavítám :))