14. prosince 2013 v 15:50 | Yim
|
Pamatuji si, že už od mých nejútlejších let se v televizních reklamách a i na billboardech objevoval Santa Klaus a říkal to své: "Cha cha cha, veselé Vánoce." U toho měl americký úsměv a mával rukou. V televizi nebyly jen tradiční české pohádky, ale i ty americké filmy, kde v obchodních centrech děti přiběhly k Santovi, sedli si mu na klín a pošeptali mu svá přání. V Česku se stal Santa symbolem Coca Coly. Ale postupně si děti myslí, že ten starý pán z obrazovek je Ježíšek.
Ačkoli jsem už na téma týdne jeden
článek napsala, nemohla jsem si pomoct, když jsem zase uviděla Santu se soby, sáňkami, skřítky, a to celé se snažilo napodobit atmosféru Vánoc. Ať si dávají do reklam a na Novu co chtějí, vždyť mi to může být ukradené, ale přestává mi to být lhostejné tehdy, kdy se dozvím, že čím dál víc malých dětí si představuje Ježíška jako tlustého chlápka v červeném. Dokonce jsem slyšela nějakou anketu v rádiu a byla to hrůza.
Myslím, že kouzlo Ježíška (a i pro ateistické děti) je v tom, že si ho každý může představit, jak chce. Kdežto v Americe mají přesně dané rozměry a podoby toho, jak jejich tajný obdarovávatel vypadá. Potom už není tajný, že ano. Líbí se mi, že když se teď s někým bavím o Ježíškovi, tak se dozvídám různé podoby a různý věk, jak si ho představovali. Jedna kamarádka ho viděla jako ježka, který nosí dárky v pytli na zádech. Jiní si ho představují podobně jako Johna Lennona s těmi dlouhými vlasy. Další jako dítě předškolního věku, který ty balíky jen s obtížemi tahá za sebou. Já jsem si Ježíška vždycky představovala jako miminko, které v kočárku tlačí Marie. A víte, jak je pod kočárkem ten úložný prostor? Tak v tom vozil ty dárky.
Také si vzpomínám, kdy jsem odhalila, že Ježíšek vlastně neexistuje. Měla jsem už delší dobu podezření, ale kupodivu ve škole nikdo nic neříkal. Bylo mi asi osm, takže jsem byla asi ve třetí třídě. Tenkrát jsme bydleli na Vysočině a za domem jsme měli na zahradě takovou zídku, ze které bylo vidět do obýváku skrz takové to velké okno. Mě a sestru vyhnali s dědou ven, že abychom se prý proběhly. A taky byl sníh, což už tenkrát nebylo samozřejmostí. Jenže děda ty Vánoce moc neprožívá, tak někomu telefonoval a my jsme si mezitím lehly právě na tu zídku a dívaly se, jak tam babičky a máma a táta nosí ty dárky... Trochu zklamání to bylo. I tak jsem ale takový ten divný ateista, který i v patnácti letech věří na Ježíška. Chci říct, samozřejmě, že vím, že dárky dostáváme od rodičů, prarodičů,... ale není to přecejenom krásná představa, že existuje nějaký milý pán/chlapec, který všem dává dárky a tím je potěší?
Za všechno může globalizace. Neříkám, že přímo amerikanizace, vždyť je více zemí, které zobrazují svého vánočního človíčka jako červeného mužíčka. A já nemám ráda globalizaci. Na začátku deváté třídy jsme se učili právě o tomto tématu (nemyslím Ježíšek versus Santa Klaus) a v testu jsme měli mimo jiné i otázku, abychom napsali výhody a nevýhody globalizace. Dostala jsem dvojku. Když jsem se ptala proč, když to mám všechno dobře, tak mi profesor řekl, že jsem asi nedotečla zadání a nenapsala ty výhody. Omyl, pane profesore! Já žádné výhody nevidím. Možná jsou, ale nevidím je, vážně ne. Zbytečně se prolínají kultury a my pomalu nebudeme moct rozeznat, co je ještě české a co už k nám přišlo odjinud. Nebo mi vždycky přišlo naprosto debilní, že si tu vypěstujeme chmel, pošleme ho do Číny, aby nám ho zpracovali, pošlou nám ho zpět a my si z něj potom uděláme pivo. Tak co to je? Nebo zase to, že se sem dovážejí zahraniční potraviny a výrobky, zaniká schopnost našeho českého národa. A to jen proto, že tuzemské věci jsou kdo ví proč dražší (možná jsou kvalitnější; třeba česnek) a lidi si většinou koupí to levnější. My ne. Táta hodně trvá na českých výrobcích.
Vraťme se ale od globalizace zase k počátku mých myšlenek. Opravdu doufám, že se vánoční reklamy amerického typu omezí a naše děti budou vyrůstat v domnění, že dárky pod stromečkem se objevily přičiněním Ježíška. A že si budou dárky rozbalovat 24. prosince večer a ne dalšího dne ráno. (Ano, vím, že toto nám v Česloslovensku zavedli komunisti, aby zbavili Vánoce křesťanství, ale už je to pro mě každoroční rutina a nechci to měnit.)
A jak si představujete/představovali Ježíška vy? Jaký máte názor na Santu Klause, který se nám sem cpe každým rokem víc a víc?
Článek je přiřazen k tématu týdne "Češi".
jéé, to je pěknej článek:) máš bezvadnej blog, ocenila bych kdyby ses podívala na ten můj:-)