Svoboda volby

21. ledna 2014 v 17:49 | Yim |  Yima
Vždy jsem svobodě udávala tu nejvyšší příčku v životě. Klidně bych žila bez peněz pod mostem za cenu, že bych byla svobodná. Svobodné vyjadřování, svobodné myšlení. To, že mě nikdo nepronásleduje a nesleduje (ale to se děje nepřetržitě). Nikdy jsem svobodu nebrala jako samozřejmost. Svoboda pro mě byla privilegiem a neskutečně ráda bych pomohla Evropanům (a samozřejmě i ostatním), kteří svobodu do svého každodenního života ještě zařadit nemohou. Teď si vezmu na pomoc pana Stephena R. Coveyho, který řekl: "Naše síla leží mezi podnětem a reakcí a říká se jí svoboda volby."

Nedávno jsem seděla před otevřenou klecí naší andulky a dívala se s lítostí na něj, jak přelétává z bidýlka na bidýlko, chvíli klove do zrcadla, chvíli do svého umělohmotného společníka, občas si zazpívá, občas se nají, občas se napije. Není to od života trochu málo?

Když byl ještě malý, pořád poletoval po bytě. Bylo vážně složité dostat ho dovnitř, ale nijak jsme ho nenutili. Jednou byl zase venku, ale my jsme měli jet na několik dní pryč. To dá rozum, že jsme ho nemohli nechat poletovat, jak se mu zlíbí. Vždyť by mohl narazit do okna, něco nebezpečného překlovat, či si jinak ublížit. Trvalo to dlouho, ale nakonec se nám povedlo ho znovu dát k němu domů. Od té doby nevylétává a to má dvířka otevřená pořád. Jen občas sedí na prahu a vypadne ven. To potom po obýváku zmateně lítá nejdéle tři hodiny a nakonec si někde sedne a uraženě tam je, ani nepípne. Proto ho musíme znovu opatrně vzít do dlaní a dát ho do klece.

Nikdy jsem to nechápala. Proč nevyletí ven, když může? Proč si ta křídla neprotáhne? Proč nekrouží okolo lustru a nad skříněmi? Proč se nezastaví na knihách, abych si početl? Proč si nikdy nesedne na něčí rameno, jak to dělá kamarádův andulák? Pochopila jsem to až před pár dny. Pochopila jsem, že svoboda není o tom, že budete běhat po parku plní elánu a jezdit na výlety i do zahraničí. To, že můžete i ven, neznamená, že to uděláte. Svoboda je to, že si můžete zvolit i možnost zůstat vevnitř.

Dlouho jsem přemýšlela, jak je to tedy s lidmi. Berou nám svobodu, když něco nezákonného provedeme. Po uplynutí trestu můžeme domů, pokud nám nějaký domov zůstal. Můžeme ale zůstat sedět v cele? Svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Tímto bychom ale neomezovali svého spoluobčana, co říkáte? Přesto si myslím, že by s tím vyšší mocnosti nesouhlasili a poslali by nás pryč.

Když jedeme šalinou, většinou nejpozději na konečné vystoupíme. Je to naše volba. Naše svobodná volba. Proč nás tedy vyhazují pryč, když se rozhodneme - svobodně rozhodneme - zůstat sedět na sedadle a číst si? Nepamatuji si, že by v přepravním řádu zmiňovali naši povinnost opustit vůz poté, co dojede do konečné stanice. Nebo jsem to jen přehlídla? My můžeme klidně chtít jezdit tam a zase zpátky, abychom načerpali inspiraci pozorováním lidí. A není proto trochu zbytečné vystupovat, přejít na druhou stranu a nastoupit do toho stejného vozu?

Děkuji ti, Ferdo. Díky tobě jsem pochopila důležitou součást svobody. A nyní ji budu bezmezně používat, dokud se nedozvím, kdo všechno význam svobody ještě nepobral.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Maggie Maggie | 21. ledna 2014 v 19:21 | Reagovat

Kdo by kdy řekl, že andulka může být tak inspirativní!

2 Luccc Luccc | 21. ledna 2014 v 20:09 | Reagovat

Toto je asi jedna z vecí, ktorú ešte stále nechápem. Neviem, na ktorú stranu sa mám prikloniť. Je viac "slobôd", ktoré môžeme vyžadovať. Slobodu alebo slobodu?
Ale keď si to tak zoberieš... niektoré slobody sú potrebné. Musíme ich mať. Ale iné... Sú až také potrebné? Alebo dobré?
Čo keby neboli zákony, obmedzenia, nič. Boli by všetci takí spokojní, ako sa zdá, že by boli? Alebo majú zákony svoje oprávnenie a požadovanie slobody je v tomto význame zlé?
Každý si asi niekoľkokrát za život povie, že chce byť slobodný. Ale... v akom zmysle? A bola by sloboda naozaj taká úžasná?
Ináč, máš super andulku. :3

3 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 21. ledna 2014 v 22:34 | Reagovat

Každý to vidíme jinak, já si třeba myslím, že i tlak společnosti nás  určitou možnost svobody připravuje. Jo, jasně, jsme svobodní, ale když svobodně udělám tohle a tohle, nikdo se se mnou nebude bavit, budu svobodný vyvrhel a umřu svobodně sama.

4 Akiyama Kara Akiyama Kara | Web | 22. ledna 2014 v 15:11 | Reagovat

Inspirativní článek! Je otázka, co si pod pojmem svoboda představíme, podle mě je to hodně individuální. Myslím, že to, jestli a jak moc jsme svobodní, záleží hlavně na nás. Všechny tyhle věci máme v hlavě. :)

5 Susane S. Susane S. | Web | 22. ledna 2014 v 18:08 | Reagovat

To je oprabvdu inspirativní článek! :)

6 Adelaine Adelaine | Web | 23. ledna 2014 v 12:03 | Reagovat

Pohled na ptáky v klecích mi vždycky přišel jako snad jedna z nejsmutnějších věcí, upřímně. V kleci, v domě, to je jedno, pro ptáky je stvořené celé nebe, nic víc a nic míň. Každopádně ti docela rozumím, ačkoliv úplně ne se vším souhlasím. V šalině nemůžeš dál sedět, protože už prostě nemůžeš, to není o svobodě, je to o tom že ten člověk většinou jede po konečné zastávce někam, kde zastaví a třeba si dá pauzu, nemůže nechat cizího člověka v autobuse anebo chce prostě konečně klid, samotu. To není moc o svobodně, jde spíš prostě o to, že to tak je, ne u všeho se dá ohánět svobodou.
My lidé máme svobody méně, než si uvědomujeme, ale pořád na tom nejsme tak špatně jako Ferda. [tím tě nechci obviňovat z týrání ptáků, jen tak filozofuju, je mi jasné že ho nemůžeš jen tak pustit, umřel by]

7 Tele. Tele. | Web | 23. ledna 2014 v 22:08 | Reagovat

Svoboda je v týhle době zvláštní věc, je asi tak běžná jako ponožky v sandálcích (má ji jen někdo). Pro ěm osobně svoboda volby znamená to, že se můžu veřejně ukazovat takový jaký jsem, nemusím to skrývat a klidně se chytit s přítelem za ruku a vlepit mu hudlana klidně před lidma na ulici.Tohle je pro mě svoboda.

8 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 24. ledna 2014 v 21:07 | Reagovat

A jo! Vidíš, tohle mě nikdy nenapadlo, a máš pravdu. Proč se vlastně lidem nelíbí, že někteří křižují v MHD celé město? Proč je vyhazují? Také na tom nevidím nic špatného.
Teď už je opravdu absolutní svoboda málokde, spíš skoro nikde, ale můžeme si za to sami, naše předsudky a tak.
Velmi zajímavý článek. :)

9 Zuzmule Zuzmule | Web | 26. ledna 2014 v 18:48 | Reagovat

A ty si myslíš, že my všichni teď máme svobodu? Nebo považuješ za projev nesvobody to, že musíme vystoupit z tramvaje na konečné?
Anebo ještě něco jiného?

10 Yima Yima | E-mail | Web | 30. ledna 2014 v 16:29 | Reagovat

[1]: Taky si říkám. :)

[2]: Svoboda je kontroverznější, než si člověk vůbec dokáže přiznat.

[3]: To souhlasím.

[4]: Jo, přesně tak! Klidně nás mohou připravit o svobodu pohybu - můžou nás zavřít; ale snad lidstvo nikdy nedospěje k tomu, aby nám sebrali i myšlenky.

[6]: Jo, to je pravda. Stejně jsem to brala vždycky na Vánoce v těch kádích (my ho nikdy neměli) a přišlo mi ještě horší, když je pak lidi pouštěli.
A co se týče šaliny, to taky souhlasím, že je blbost, aby tam člověk zůstával, jen jsem potřebovala příklad.

[7]: TO PŘIROVNÁNÍ JE BOŽÍ!

[8]: Zkusme to, zjistíme. :)

[9]: Tak jsem to nemyslela. Myslím, že nejsme úplně moc svobodní, ale mnohem víc než třeba dřívější generace.

11 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 2. května 2014 v 21:04 | Reagovat

Ohledně posledního příkladu- kdyby jsi na konečné nevystoupila, bránila by jsi řidiči třeba si udělat povinnou přestávku a tím porušovala jeho práva, co jako řidič po objetí trasy má.
Svoboda je velice zavádějící pojem a mnoho lidí jej pochopilo takovým způsobem, který nadělá spíš více škody než užitku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama