Tancující písmenka

6. ledna 2014 v 16:20 | Yim |  Yima
Už od malička jsem čtení milovala. A psaní taky, ať už jsem popisovala fotky nebo se jen snažila napsat seznam na nákup. Pamatuji si, že když jsme se začali učit velká tiskací písmena v první třídě, já už jsem většinu uměla. Jedno bylo ale vskutku kouzelné. Když jsme se učili písmeno E, neměla jsem problém s tím, na jakou stranu mají tyto hrábě směřovat, nechápala jsem ale proč tam sakra mají být jenom tři čárky, když je tam ještě hromada místa?! Však víte, v první třídě se píší obří písmena, ale přitom jsou ty čárky pořád stejně úzké. Jednou jsem jich tam měla pět, někdy ještě víc, časté bylo čísto čtyři. Učitel se mi pokoušel vysvětlit, že tak se to prostě píše, doma se mi snažili vysvětlit totéž, ale můj argument, že takto je to hezčí, byl asi nepřekonatelný. Nakonec jsem to ovšem pochopila.

O čem chci ale mluvit, je čtení. Čtu hodně. Čtu hodně hodně moc. Jakože vážně hodně. Ale mívám s tím problémy. Většinou sice s čtením nahlas, ale i když čtu v duchu, není to zrovna excelentní. Některé věty musím opakovat, protože se mi slova a písmena zapletla dohromady. Slova prakticky poznávám jen a jen podle toho, jak vypadají, a když jsou některá podobná jiným, je to problém a můžu nad jedním slovem přemýšlet i dvacet sekund. Nová slova (ano, i v patnácti letech se dají poznávat nová slova) jsou problémem sama o sobě, protože než přelouskám písmena, aby šla popořádku a dávala smysl, je to děs. Když čtu nahlas, někdy slova také přečtu jinak, ale to je potom problém. Snažím se soustředit a číst pomalu, ale to mají učitelé nejrůznější problémy. A to nemluvím o cizích jazycích! Jazyky jako takové jsou pro mě v pohodě (až na španělštinu), ale to čtení! Ne ani tak výslovnost, ale čtení. Je to hrozně zvláštní, jak všichni čtou rychle, například dneska, a potom jsem vyvolaná já a je to jako z prvního stupně. Většinou. Ne vždy. Na toto všechno jsem si už ale zvykla. Mám trpělivost sama se sebou.

Letos jsem se začala učit ruský jazyk. Lidičkové, to je tak nesnesitelně odporné, ta azbuka! Nemyslím to tak, že by se mi nelíbila, vlastně to působí hrozně "svojsky", jestli chápete, jak to myslím. Ale katastrofa je, když musím číst a psát. Psát ani tak ne, to jakž takž zvládám. Jestliže čtu normálně pomalu, vězte, že v cizích písmenách čtu ještě pomaleji. Pan profesor mi jednou řekl, že čtu dobře, ale chtělo by to přidat na tempu. Možná jsem udělala chybu, že jsem jen přikývla, ale neřekla jsem už, že takto čtu i v češtině.

A teď, jak to vlastně na stránce vidím? Je to, jako by ta slova, ta jednotlivá písmena tancovala. Hýbají se, jakože se točí kolem své osy. Malé b a malé d často zaměňuji. Velké C a velké G také. Malé m a n jen v psané formě, protože každý to píše jinak. Ještě malé e a o jsou si hrozně podobná. A stejně tak se písmena občas přeskupí vrámci slova a já jsem schopná přečíst místo jména Anna slovo Nana. Jistě chápete, že věta později nedává ani nejmenší smysl.

Chtěla bych se vás zeptat, je to normální? Máte to také někdo tak? Nebo jsem divná už i ve čtení?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ibanez Ibanez | 6. ledna 2014 v 16:40 | Reagovat

Tak já to teda tak nemám, ruštinu sem se taky začala učit v září. Azbuka je pro mě v pohodě, čtení je snad nejlehčí, psaní je o trochu těžší, ale dá se to zvládnout. :)
Jedinej problém mi dělá, zapamatovat si slovíčka, protože se mi ty slova zdají pořád takový '' divný'' nebo ''jiný. ;)
Ale tak stejnej problém asi nemáme. ;/ ;)
Asi záleží na tom, jak ti jdou ostatní jazyky.

2 MsDominnica MsDominnica | 6. ledna 2014 v 16:40 | Reagovat

Tomuto sa hovorí dyslexia. Hneď po prvých vetách som vedela, že ide o to. Je to niečo ako vrodená vada, ale nie choroba. S tým sa človek rodí :) Nedá sa to vyliečiť, ale dá sa s tým normálne žiť. Je to úplne normálne, povedala by som že aj často sa vyskytujúce. :) Tu si o tom môžeš prečítať viac: http://sk.wikipedia.org/wiki/Dyslexia
Ale nemusíš sa báť, naozaj to nie je nič hrozné :) Treba to doma povedať vašim ak o tom ešte nevedia :)

http://msdominnica.blogspot.sk

3 Ibanez Ibanez | 6. ledna 2014 v 16:43 | Reagovat

[2]: Tak dyslexie bych tomu neříkala, není to trochu předčasný? Znám spoustu lidí, kterým jazyky nejdou a žádnou poruchu rozhodně nemají, je to jen o cviku a o učení a nepovídej, že kdyby ses každej den pár hodin učila, tak ti to nepůjde skoro''samo? :D

4 Yima Yima | E-mail | Web | 6. ledna 2014 v 16:46 | Reagovat

[1]: Ono nejde o jazyk, ale spíš o to čtení samotné, ale chápu, jak to myslíš. :) Jazyky mi jinak jdou, řekla bych mnohem lépe než ostatní předměty, dokonce chci jazyky studovat i na vysoké.

[2]: Jo, některé lidi s dyslexií znám. O dyslexii vím a tak. Ale právě si tím úplně nejsem jistá. Když jsem byla menší, bylo to méně tancující, jak to tak řeknu, byla jsem ve čtení průměrná, ačkoli jsem asi vždycky četla pomalu a zadrhávala se, v tom věku to bylo normální. Poslední dobou mám dojem, jako bych se zastavila na prvním stupni. :D Zkusím si o tom popovídat s mámou, nejlépe dnes, protože zítra by učitelé něco mohli říkat na schůzkách. Díky. :)

5 MsDominnica MsDominnica | 6. ledna 2014 v 16:47 | Reagovat

[3]: Nejde o jazyky. Ide o to,že sa jej miešajú písmená a nevie ich v rýchlosti rozoznať. To je dyslexia. Prečítaj si o tom viac a pochopíš...

6 Ibanez Ibanez | 6. ledna 2014 v 17:05 | Reagovat

[5]:Tak jestli říkáš, že ti jazyky jdou, tak není důvod se na dyslexii ''vymlouvat'', protože kdyby to dislexie opravdu byla, neřekla bych že bys přemýšlela vůbec o studiu nějakých jazyků. ;)
A co je dyslexie vím dost dobře ! -__-

Jinak, co sem tak slyšela, tak ruština je ze začátku těžká, sama to vím, ale prý je to jen o cviku a zvyku :)

7 fakynn fakynn | Web | 6. ledna 2014 v 19:10 | Reagovat

Nejak jsem uplne nepostrehla, co presne se resilo v predchozich komentarich, nebo tak, ale podle me to dyslexie bude, taky jsem s tim driv mela.problemy.. No driv, stale mam, ale vyhybab se veskeremu cteni pred nekym a nahlas, i kdyz kolikrat se mi to stane pri cteni potichu.
Jinak b/d to bylo hrozne zlo :D
Strasne jsem se smala u prihody s E. :)

8 Yima Yima | E-mail | Web | 6. ledna 2014 v 20:12 | Reagovat

[7]: Uvidím, co z toho vyplyne. Možná se to časem zlepší a nebude z toho nic (doufejme). :) A příhoda o E, ehm. :D :D

9 HellieG HellieG | Web | 8. ledna 2014 v 14:01 | Reagovat

Tak se čtením jsem nikdy (kupodivu) problémy neměla.  Naopak, už v první třídě jsem četla plynuleji než má sestra v páté třídě.  Nicméně tvůj problém chápu,  neboť já mám něco jako poruchu pozornosti, což  v praxi znamená, že nejsem schopna vest si třeba zápisky ve škole,  takže si všechno musim shánět dodatečně. Taky se mi stává,  že když jsem vyvolaná, tak nevím kde jsme. Ne proto, že bych nedávala pozor, ale prostě se lehko ztratím. Každopádně doufám,  že se to zlepší.  Sestra, jak uz jsem zmiňovala,  mela taky problémy se čtením. Když už četla moc mizerně, tak mamka došla k názoru,  že bude muset každý večer číst a po nějaké době uz fakt cetla líp. Nevim jestli to pujde i u tebe, jestliže máš doopravdy dyslexii, tak nevím,  neboť obtyhle věci jsem se nikdy nějak nezajímala.  Každopádně držím palce.

Mimochodem příhoda o E mě vážně pobavila :DDDDD

10 Tia Tia | Web | 22. ledna 2014 v 20:02 | Reagovat

Taky jsem se začala učit rusky. Už je to rok a půl, ale pořád se mi při čtení pletou písmenka. V češtině, angličtině a všem ostatním je to v pohodě, ale ta azbuka je vážně zlo. :D

11 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 24. ledna 2014 v 21:02 | Reagovat

Já myslím, že pokud je to dyslexie, tak nějaká lehká forma. Podle mě by se to molo spravit hodně velkým tréninkem, ale nevím. Přeju Ti, ať se to nějak vyřeší. :)
Máš strašně zajímavé a čtivé články.

12 Yima, téma týdne Yima, téma týdne | E-mail | Web | 27. ledna 2014 v 16:31 | Reagovat

[1]: [2]: [7]: [9]: [10]: [11]: Tak jsem zašla do pedagogicko-psychologické poradny a to, co jsem se dozvěděla a co tam se mnou prováděli, jsem sepsala do článku: http://yim.blog.cz/1401/tancujici-pismenka-a-jak-to-bylo-dal :) Děkuji moc za rady

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama