Tancující písmenka: A jak to bylo dál?

27. ledna 2014 v 16:28 | Yim |  Yima
Před třemi týdny jsem zveřejňovala článek, ve kterém jsem popisovala své problémy se čtením a s tím, jak se mi pletou písmenka, jak se zadrhávám a zkrátka mi to činí potíže. Ptala jsem se vás, jestli to tak taky někdo máte. Na vaši radu jsem řekla mámě a zašly jsme do pedagogicko-psychologické poradny.

Minulý čtvrtek (23.1.) jsem byla pozvána na takzvanou skupinovou část. Sešlo se nás tam asi dvacet. Ve věku zhruba středoškolském až vysokoškolském. Někteří tam byli kvůli volbě budoucího povolání, jiní zase kvůli problémům učení. Seděli jsme ve dvou řadách kolmo k tabuli či k nějakému plátnu, už si to moc nevybavuji. Nejdřív nám paní (o které se dnes prokázalo, že mě zná už od malička, proč ne) rozdala všechny různé papíry a záznamové archy - screeningový dyslektický test, volný papír a záznamový arch ke struktuře inteligence. Začali jsme tedy vyplňovat screeningový test a po pár chvílích jsme se pustili do té struktury inteligence, která sestrávala z verbální, matematické a prostorové části. Poté tam byla ještě paměť. Po přestávce jsme psali diktát a test zrakové diferenciace, což je něco na způsob toho, že máte napsaná dvě slova/sousloví, která si jsou podobná nebo můžou být stejná a vy máte určit, zda-li je to různé nebo stejné. Udám jediný příklad, který mě teď napadá: AG blablabla - AC blablabla. Toto je lehké, že ano. Ale byly tam i "zašifrované" dvojice. Dnes mi paní psycholožká říkala, že tak špatnou zrakovou diferenciaci dlouho neviděla.

Dnes jsem tedy přišla znovu. I s mámou. Jednalo se o individuální část. Vyptávala se mě na školu, na můj vývoj, co se týče mluvení, psaní a čtení. Jaké mám zájmy. Jak bych se charakterizovala. A tak různě. Psychická a neurologická onemocnění v rodině. Jestli má někdo z mých příbuzných poruchy učení. Poté došlo na výsledky těch testů.

Paní psycholožka říkala, že hrozně škrabu. Prý, že než pochopila, že malé, psací z píšu pod čáru, nedokázala se v tom zorientovat. Také prý někdy zaměňuji a a e. Nebo když jsou po sobě m, n a u nebo něco jiného, velmi podobného, splyne to v jednu dlouhou vlnkovanou čáru. To ale vše vím. Test struktury inteligence dopadl tak, že ve všech částech jsem nadprůměrná, ale nejméně mi šla verbální část, matematická mnohokrát více a ta poslední byla nejlepší. Paměť, tak tu mám nadprůměrnou taky. Potom ale přišel kámen úrazu - čtení nahlas.

Četla jsem nějakou divnou pohádku o krtkovi. Nejenom, že jsem se zasekávala a přeskakovala řádky, ale ona se mě potom ptala, o čem to bylo. Pochytila jsem jen to, že za ním přišli ostatní zvířátka, která si připadala stará a už trochu smutná, aby jim pomohl. On řekl, že kdyby někdo chtěl, tak ať řeknou psovi a on je dovede k němu. První přišel kůň a ouha - jak to bylo dál? Věděla jsem, že tam bylo cosi s vodou a zázračným lékem, ale co to bylo? Nyní jsem dostala pokyn, abych si to v duchu přečetla ještě jednou. Pokračovala jsem. Krtek koňovi řekl, aby skočil do té hluboké vody, kde ho už nic nebude trápit a dojde zapomenutí. Tak on okamžitě říkal, že to není tak špatný, a odešel. Potom tam přišla ještě nějaká zvířata a také si to hned rozmyslela. Takže, v podstatě, krtek jim radil, aby se zabili. Podivné.

Po krtkovi jsem četla něco jiného. Nějaká náhodně poskládaná písmenka či nějakou jinou řeč. To bylo, panečku, příšerné! Po tomto jsem měla hláskovat slova. Další kámen úrazu. Ale nebylo to až tak hrozný, jako když jsem měla říkat, co ta paní hláskuje za slova. Pak jsem četla ještě něco. Nějakou pověst o děvčeti a blanické skále. V duchu. Přečetla jsem za tři minuty polovinu a normálně bych měla přečíst celou tu stránku. Potom jsem měla popovídat, o čem to bylo. Holka pásla ovce a nějaká utekla a ona se tak dostala ke skále a... dál nevím. Paní psycholožka se mě totiž zeptala, co se stalo úplně na začátku, proč se ta ovce zaběhla. Nevěděla jsem.

Do místnosti přišla zase máma. Paní psycholožka nám řekla, že nechápe, že jsme si toho nevšimli už dřív, že je to jasná dyslexie. Že se tak moc soustředím na správnost toho čtení a rychlost a tak všechno kolem toho, že mi utíká význam textu. Ona mi napíše zprávu do školy, že budu moct mít na různé písemné práce více času. A doma mám s mámou číst nahlas a ona se mě bude ptát na otázky z toho textu. Bude to ještě zajímavé!

Aneb jak Yima k dyslexii přišla.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 HellieG HellieG | Web | 27. ledna 2014 v 19:01 | Reagovat

ale určitě je lepší mít to diagnostikované, než se potom stresovat a být považována za neschopnou, nebo ještě hůř línou

2 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 28. ledna 2014 v 20:16 | Reagovat

Já už mám delší dobu strach, že mám to samé, jen s čísly. To je pro mě zlo. Ale věřím, že ty to zvládneš, koneckonců, už o tom víš a doktorka ti poradila, jak s tím pracovat.

3 Edona Edona | Web | 29. ledna 2014 v 18:00 | Reagovat

Jednou jsem vyhrála kód na stránku, kde pomáhají soustředit se na text a lépe se naučit vnímat ten text, ale odřekla jsem to, škoda. Jinak bych ti ho věnovala, protože ta stránka se zaměřuje na tyto potíže a slyšela jsem dobré ohlasy. :-) Věřím, že ty to zvládneš. A je lepší mít ten papír ve škole, hodí se to pak k maturitě, moje spolužačka ho má taky. Více času na vše. :-)

4 Run(a)way* Run(a)way* | Web | 30. ledna 2014 v 5:52 | Reagovat

Stále, stále, stále... hltám tvoje slova jako pizzu k večeři! <3

ps. mám nový blog - Beyoufu.blogspot.cz ! :)

5 Yima Yima | E-mail | Web | 30. ledna 2014 v 16:32 | Reagovat

[1]: Přesně.

[2]: S čísly se tomu říká dyskalkulie, ne? Zkus si někam zajít, třeba ti taky pomůžou. :)

[3]: Jo, máma mi právě nabízela, že to tam nemusíme dávat, aby se na mě spolužáci nedívali jako na exota. To jsem zůstala stát a nevěděla jsem, jestli je normální, jestli to myslí vážně nebo co. Exot už jsem, ale takto můžu mít "jemnější" přístup od učitelů. A to mi pomůže. :) Mimochodem, jaká je to stránka? Podívala bych se na to.

[4]: Díky. :D A díky za upozorněný, uložím si tě. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama