Tenkrát poprvé
15. února 2014 v 11:43 | Yim | YimaKomentáře
[1]: Jsem v prvním ročníku na gymáziu. :) Základní školu jsem si už stihla projít
pohmožděnou nohu jsem měla taky... Taťka mi ji přejel autem... Skoro jsem nemohla chodit... :D
Jinak ze spolužáků si nic nedělej. Jsou to debilové a jenom záviděj... :)
Jinak sanitkou jsem nikdy nejela... Akorát s hasičským a policejním vozem... Oba houkaly... O:)
A na lyžáku jsem asi žádný vážnější úraz neměla (jen pár modřin, ale ty mám pořád). Zato jsem projela učiteli pod nohama. :D
Musím říct, že mám nutkavou potřebu minimálně obdivovat, jak vesele jsi se tvářila, když jsi seděla dole na svahu, když tě přitom ta noha musela příšerně bolet, a jak sis nestěžovala ani nechtěla obtěžovat okolní.
Nelíbí se mi popisovaná reakce ostatních.
A vážně si myslím, že není třeba cítit se nepatřičně. Kdyby ti osoby nabízející pomoc pomoct nechtěli, tak se nenabízí (a tahle věta prostě působí jako palindrom).
[6]: Tak "trošku"... :D
Navíc jel takovým courákem a tak v polovině zastavil, protože ujistil, že tak trochu křičím a než pochopil, že je tam tak stojím, nohu mám uvězněnou pod kolem auta a nemůže s ní hnout, nějaká ta doba uplynula... :D
Mě se něco podobného stalo na táboře. Hráli jsme vlajkovanou. Já jsem běžela a nějak jsem si vyvrátila kotník (což se mi stává celkem běžně), jenže zrovna v tu chvíli na mě spadla jedna holčička.
Vubec jsem nemohla chodit, ale do nemocnice jsem se nechala dokopat až druhý den (nesnáším nemocnice). Tam mě posadili na vozík (což pro mě byla potupa až do nebe). Predstava, že bych musela jet sanitkou je děsivá.
Nohu jsem naštěstí nakonec neměla zlomenou, ale stejně mi ji dali do jakési pseudosádry. Nicméně jsem se potom cítila doopravdy divně, když měl každý potřebu mi pomáhat.
Mě se na lyžáku naštěstí nikdy nic nestalo. Ale moje kamarádka si v sekundě na LVK zlomila ruku.
Jo a taky by mě zajímalo, co se ti stalo na lyžáku v sedmičce.
Já jsem tedy v sanitce nikdy nebyla, ale bráchu jednou dokonce vezl vrtulník, protože vběhl pod auto, když byl ještě malý. Přitom měl jen odřené koleno a lehký otřes mozku, ale u dítěte člověk niky neví.
Já jsem měla na lyžích taky úraz, díky kterému jsem se dost dlouho bála jezdit, někdy v osmé třídě na lyžáku, když jsem se teprve učila, jsem jela proti sněžnému dělu a do oka mi vletěl zledovatělý kousek sněhu, rozřízl mi čočku a já letěla přes celou sjezdovku (dost zledovatělou)po hubě dolů. Čočka mi asi zachránila oko a kromě odřené brady mi nic nebylo, ale hrozivé to bylo dost.
Já jsem zatím nic neměla s nohama ale s rukama ano, Myslím, že jsem v sanitce jela 2x? Asi ano. Já mám totiž křivé ruce - takže :DD Já jsem spadla a měla jsem otevřenou zlomeninu a tak jsem musela jet sanitkou a v nemocnici mě operovali. A to podruhé bylo s druhou rukou, která měla taky otevřenou zlomeninu a k tomu jsem měla otřes mozku :D Ale jinak jsem byla mnohokrát s něčím zraněná :D
Náš lyžák byl podivuhodně v pohodě, jen panu profesoru S. (jestli neznš, tak je to tan mladý, ze kterého se může zbláznit půlka studentek) vypadl meniskus, ale hned jak se vrátil z nemocnice byl zas úplně v pohodě a jezdil s náma na běžky a prostě super. A dva lidi byli nemocní. A na žádné alkoholové aféry se nepřišlo. Ale z áčka jsem vlastně byla nejzvrhlejší já a pár dalších běžkařů, když jsme si dohromady dali jeden svařák a jedno pivo. Jak zvláštní je být matematikem.
Sanitkou bych asi někdy jet chtěla. Ale schválně teda ne :D


















Předpokládam , že jsi na základní skole..Vy tam máte profesory?