Ironie absurdna

28. března 2014 v 19:02 | Yim |  Fotím
Dnes to bude pro změnu krátké.
Protože se to tu hýří texty a texty a vy, kteří mé články čtete pravidelně, už musíte mít naprosto vygumované oči a poničené všechny nervy, které vedou informace z očí do mozku, kde musí text dále zpracovávat, je na čase, aby si váš mozek poradil i s něčím jiným než s písmenky. Po dlouhé době to budou fotky. Dnes jsem jich po škole nafotila přes sto padesát, ale pro vás tu je výběr dvou. Černobílých. Prostě za to nemůžu, že se mi víc líbí ty černobílé, že té málobarevnosti dávám přednost před mnohobarevností, před tou rozmanitostí barev. Možná mě někdo chápete, možná zbožňujete černobílé fotky, stejně jako já, možná jste jejich odpůrci. Nu což, tak či onak si je můžete prohlédnout a snad mi říct, co by se dalo zlepšit. //po kliknutí na obě fotky se zvětší v novém okně//

Nedávno nám v Brně udělali ulici pojmenovanou po Václavu Havlovi. Pokud se nepletu, bylo to v lednu tohoto roku, ale nechci vám lhát, tak mi raději moc nevěřte. Někdy na začátku března jsem se tam byla podívat, protože jsem to prostě musela vidět. Abych vám to přiblížila, je to pod Petrovem, vedle Husy na provázku, nad Moravským zemským muzeem, zkrátka hned u vchodu do hospody Veselá husa.

Když jsem tam tedy dneska přišla, celá malátná, nevím, necítím se zrovna dobře, tak zpod názvu ulice na mě zíral nápis ještě jeden, ostatně však ho vidíte. I přesto všechno mi to přišlo tak zvláštní a divné, že jsem začínala vymýšlet slova a slovní spojení, které by to celé vystihlo. Nevím, jestli ironie absurdna je to správné označení, ale líbí se mi opravdu hodně - však Václav Havel psal absurdní drama a ironií je, že Václav Havel a Václav Klaus mají jména pod sebou, když se neměli zrovna v lásce.

A ačkoli tam na mě zíral onen Klaus, zůstala jsem tam asi půl hodiny a jen tak seděla a dívala se na procházející páry a jednotlivé lidi a skupinky lidí a připadala jsem si jako asociál, zvlášť když kolem mě procházela stará paní se psem a utrousila: "Asociální koutek." A já přísahám, že jsem o tom dneska dlouho přemýšlela, a přísahám, že jsem došla k závěru. Já vlastně nejsem až takový asociál, jen nemám nikoho, s kým bych ten čas mohla trávit. Hlásíte se někdo, kdo by se ujal osamělé pátnáctileté Brňačky s oblibou v literatuře? Snad bych teď mohla přejít k fotce druhé.

Fotka druhá je tedy také černobílá. Ptáte-li se, kdo to jde po chodníku, nevím. Je to náhodná stará paní, která jde po hřbitovním chodníku od hrobu. Víte, já ráda chodím na hřbitovy. Mám to tam mnohem raději než třeba v parcích, protože je tam ticho. Zpívají tam nejrůznější ptáci. A jsou tam milí lidé - zrovna dneska jsem zase potkala tamní zaměstnance, se kterými jsem prohodila pár slov. Některým to přijde morbidní, že je tam tolik mrtvých lidí... ale já právě za nimi chodím si povídat. Oni sice neodpovídají, ale na druhou stranu nic nenamítají, jako lidé živí. Prostě si člověk sedne před Viléma Mrštíka a mluví. Pak třeba za Leošem Janáčkem a zase mluví. Přechází od hrobu k hrobu, od známého člověka ke člověku neznámému, ale stále mluví a jim to nevadí, oni poslouchají a možná i přitakávají. Dneska jsem se bavila o hřbitovech s jedním klukem z ruštiny, ale na můj vztah ke hřbitovům řekl, že jsem divná. Jsem?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 grey.t grey.t | E-mail | Web | 28. března 2014 v 19:46 | Reagovat

Jé, není ta druhá fotka z Ústředního hřbitova? Tam jsem jednou byl pozdravit pana Skácela :) Brno je vůbec hrozně krásné... Musím se tam zase někdy podívat! :))
Ale jinak už hřbitovy nemám tak rád jako dříve. To ticho, které tam panuje, mi přijde krásné, na druhou stranu, mně pokaždé sedne jiné místo a nikdy nevím předem, které to bude. Jednou je mi neskutečně nádherně když sedím v lese, podruhé když se procházím třetí hodinu na hřbitově a uvažuji o smrti a nesmrtelnosti, potřetí zas když si v parku lehnu do trávy. Naposledy mi tak moc krásně bylo ve chvíli, kdy jsem seděl na Malých Albertovských schodech, čekal jsem mezi přednáškami a poslouchal, jaké tam je nádherné ticho. Byl to jeden z těch chladnějších dnů, možná to bylo ještě v únoru... a najednou do toho začaly zvonit Vyšehradské zvony Ach synku, synku. Bylo to úplně kouzelný.

Ta fotka z ulice Václava Havla mě trochu rozčilila. Mám pana Havla ve velké úctě, což rozhodně nemůžu říct o panu Klausovi... Ale co člověk, to názor... Každopádně atmosféra té fotky je zajímavá a vlastně ano, dost ironická :)

2 Yima Yima | E-mail | Web | 28. března 2014 v 19:50 | Reagovat

[1]: Ano, ano, je to Ústřední hřbitov, právě kousek od Kruhu slavných. :) A to s těmi Vyšehradskými zvony, to muselo být opravdu nádherné, to bych si přála zažít, je to takové pěkně vlastenecké... A co se týče Klause a Havla, vidím to úplně stejně. Vlastně o Havlovi a od Havla mám spoustu knih doma, Havel je vlastně můj největší vzor... Ale Klaus? Tsss, má u mě jen o kousek vyšší příčku než náš současný prezident.

3 Scrat Scrat | E-mail | Web | 28. března 2014 v 20:19 | Reagovat

To jsem si ani nevšimla, že máme v Brně nějakou uličku Václava Havla :D
Chápu tvůj názor na hřbitovy, taky tam ráda chodím, není nic divného na tom, mít rád ten klid a ticho, ne? :)
A jinak, fotky jsou moc krásné :)

4 grey.t grey.t | E-mail | Web | 28. března 2014 v 21:19 | Reagovat

[2]: Získat vyšší příčku než současný prezident asi není tak těžké, že? :D

Ale když jsem hledal na Ústředním Gregora Mendela, tak jsem ho nenašel :(

Vyšehradské zvony jsou vždycky krásné, Vyšehrad jsem dříve miloval asi nejvíc z celé Prahy, chodil jsem tak hrozně často a na ty zvony jsem si zvykl. Občas zvoní Smetanovu Vltavu a asi jednou jsem je slyšel hrát i Vyšehrad. Zvoní každou hodinu a s jistotou mohu říct, že každý čtvrtek ve tři hodiny odpoledne je to Ach synku, synku, takže pokud budeš některý čtvrtek kolem třetí v Praze, nenech si to ujít! :)

No, já od Havla moc věcí nečetl, pořád se chystám, ale ještě jsem se k němu nedostal. Spíš ho mám rád za to, co dokázal a především za to, co znamenal.

5 Lady≈Claire Lady≈Claire | E-mail | Web | 29. března 2014 v 8:10 | Reagovat

Tak to jsou opravdu moc hezké fotky :)
Popravdě řečeno mi pojmenování ulice přijde jako mnohem adekvátnější vzdání holdu než nějaké hloupé letiště (když ještě vezmu v potaz, že V. Havel létání neměl v lásce).

6 Yima Yima | E-mail | Web | 29. března 2014 v 15:12 | Reagovat

[3]: Máme, no. :D Já si pamatuji, že se asi před rokem, rokem a půl diskutovalo, jestli to udělat nebo ne, evidentně to nakonec schválili, tato ulice před tím neměla název. :D

[4]: Ne, to vskutku není těžké. :D Mendel je někde úplně dole, mám dojem, je tam cedulka, jakože šipka, která na něj upozorňuje. Ale nikdy jsem tam nebyla. :) A do té Prahy na Vyšehrad zajdu, určitě. Já tam byla vážně vždy jen tehdy, když nehrály. Nu což, třeba se tam vypravím už příští týden. :D

[5]: Děkuji pěkně. :) Ano, ano. Zvlášť je super, že je to hned vedle divadla, které hrálo jednu jeho hru (ač anonymně) i v době, kdy byl zakázaný. Co jsem tak četla, tak to divadlo měl rád. A letiště... já si myslím, že ani jemu samotnému by se nelíbilo, kdyby se po něm jmenovalo letiště. Na druhou stranu je to náš první prezident (jakože český, že ano), a například v USA máš po prvním prezidentu pojmenované hlavní město. :)

7 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 29. března 2014 v 20:21 | Reagovat

Já také ráda chodím na hřbitovy. :) Teoreticky na hřbitov - u nás máme jen jeden. :-) Sice je to úplně obyčejný hřbitov, ale mám to tam ráda. Skvěle se tam povídá. :-) A ty fotky jsou pěkné.

8 Fitli Fitli | Web | 29. března 2014 v 22:29 | Reagovat

Já jsem s dalšíma třema lidma dělala na konci kvarty závěrečnej projekt o hřbitovech. A taky na nás všichni koukali jako na nějaký morbidní blázny.
Ale já se na hřbitově většinou cítím trochu jako vetřelec, když tam nejdu za nikým a jenom tam okouním, čtu si jména a délky životů lidí, do kterých mi přece nic není a mám strach, že tam to ticho ruším jen svojí přítomností.

Ten nápis mě prostě fascinuje.

9 bettys-freetime bettys-freetime | Web | 11. dubna 2014 v 7:14 | Reagovat

Kdybychom od sebe nebydlely tak daleko, tak bych s tebou klidně někam zašla. Jenže bydlím u Olomouce a Brna moc nejezdím. Škoda i když jsem přemýšlela, že bych tam šla jednou na vysokou. Mám tam plno známých a navíc je v Brně jedna tanečnice, která dává lekce contemporary a jogy, což miluju.

Na tu fotku jsem dlouho hleděla, protože jsem nechápala, co tam ten podpis dělá. Jinak obě ty fotografie jsou nádherné. Co máš za foťák?  Fotí naprosto božsky, ale z 90% je to určitě fotografkou.  ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama