Dneska je jeden z těch lepších

29. dubna 2014 v 23:10 | Yima |  Yima
Pokud za jeden den potkám tři a více zajímavých lidí, jde o den, který jsem nepromarnila. Pokud se mi za jeden den přihodí tři a více podivně vtipných událostí, jde o den, který jsem nepromarnila. Pokud tyto dvě množiny sloučím do jedné a počet prvků nově vzniklé množiny bude aspoň tři, jde o den, o kterém budu v budoucnosti mluvit jako o velmi zdařilém dni. Dneska je jeden z těch lepších. Ještě teď se podezřele usmívám, když si vzpomenu, co se mi stalo ani ne před patnácti minutami. (Dobře, to není taková doba.) Stejně bych si všechny tři události dneška zaznamenala, tak proč se o ně rovnou nepodělit s ostatními?

Ach ano, začnu od začátku. Bylo kolem tří čtvtě na dvě, zrovna jsem šla ze školy. Víte, když jdu přes Českou, musím okolo těch stánků a dodávek, protože je na Moravské náměstí přesunut Zelný trh. Takže když jsem se propletla (nebo mám zkreslené vzpomínky a ta auta tam už nebyla?) a prošla okolo trafiky, nic se nedělo. A potom jsem uviděla na první pohled úplně normálního člověka. Byl to už starší pán, který jel na starém, oprýskaném modrém kole a za něj byl zavěšen stejně oprýskaný vozík, ten měl, myslím, jinou barvu. V tom vozíku byla připevněná proutěná židle. Stále nic neobvyklého, nebo aspoň ne zajímavého. Jenže pozor! Zezadu byla na vozík připevněna oválná tabulka, skoro jako ty velké a nevzhledné starší mezinárodní poznávací značky. Byla tam dvě velká písmena PK. A pod tím byl menší nápis Převoz kulis. A to bylo poprvé, co jsem se usmívala jako měsíček na hnoji a říkala si, že s tím by se něco dalo udělat, někam zakomponovat.

A potom, další člověk, který mě neskutečným způsobem nadchl, byl zase starší pán, tentokrát v divadle. (Mimochodem, byla jsem v Janáčkově divadle na opeře Eugen Onegin, vřele doporučuji.) Takže bylo už chvíli před sedmou a poslední opozdilci se začali trousit dovnitř. A dostal se tam i tento pán. Myslím, že takto jsem si jako malá představovala Boha. Byl mohutný, ani ne moc vysoký, tak nějak středně. Ale hlavně měl bílé kudrnaté vlasy, docela hodně, tak asi deset centimetrů od hlavy mu trčely. A pak měl bílé dlouhé vousy. Má reakce byla: "Já ho chci domů."

Prosím, za poslední věc se mi nesmějte. Stačí, že se sobě samotné směji sama. Toto je to poslední, ta událost. Když jsem jela z divadla. Abyste věděli, v šalině si vždycky sedám vedle člověka, který čte knihu. A tento četl. Byl to pán kolem tak pětadvaceti let, měl krátké světlé vlasy a krátké vousy. (Četl Nesnesitelná lehkost bytí, ale to jsem se dozvěděla až později. Ale super, vždyť jsem tam jako hlavní role!) Nic se nestalo, jen jsme tam tak seděli, každý si četl to svoje. A pak, pak přišla ta trapárna. Pán se začal balit a já se nenápadně dívala, co čte. Což jsem vám už koneckonců sdělila. Tak. Chtěl asi vystoupit, ale já si říkala, proč vstávat, on si řekne. Já přece nevystupuji, já vystupuji až na konečné.
"Budete vystupovat?"
"Ne. Vy jo?"
Přikývl, přitakal, smál se. Ne moc, byl pobavený. Tak jsem se zvedla. On vystoupil, ještě se na mě díval skrz to okno a já se podívala na tu lištu nahoře, abych tedy zjistila, kde jsem. Jelikož byla venku tma, však to bylo prakticky před chvílí, teď už víc, než před čtvrt hodinou, tak jsem nic neviděla. Mendlovo náměstí? Jakto, že tato šalina jede na Mendlovo náměstí? A tak jsem se podívala ven pořádněji. Vždyť já už jsem na konečné!

"Ajo!" To bylo jediné, co jsem řekla. Smála jsem se na toho pána, který se pořád díval dovnitř, a on se smál na mě. A bylo mi fajn, tento se opravdu vydařil. Byla jsem natolik šťastná, že jsem zapomněla na dějepis (vážně se mi na něj nechce učit, stačí zítra) a točila se na tom prázdném chodníku kolem dokola a taška vlála kolem mě.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Date tree Date tree | E-mail | Web | 4. května 2014 v 8:52 | Reagovat

Každý den se setkáme s někým zajímavým, ovšem za předpokladu, že nesedíme doma na zadku a umíme se dívat kolem sebe :-)
Škoda, že ne všechny zážitky se staršími spoluobčany nejsou vždy pěkné. Poslední dobou se bohužel setkávám i s těmi zapšklými důchodci, kteří jen chtějí znepříjemnit den..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama