Vědma ne z Delf
15. dubna 2014 v 11:25 | Yim | YimaKomentáře
Moc tu nechtěj chodit, nebude tu nic pěkného, a vůbec, já bych něco takového asi nechtěla, vidět všechny ty věci, nemoct nic udělat. Jinak já měla ze smrti depky jako malá, protože jsem si vždycky pokoušela představit ten pocit, že až umřu, nic nebude, a působilo mi to úplně až bolestnej logickej rozpor, byl to šílenej pocit. No, ale teď už na to vůbec nemyslím, prostě jsem z toho asi nějak vyrostla a uvědomila si, že je to poslední věc, o kterou se zajímat. (smrt) Až se to stane, stane. A bude, co má být.
Docela často nad smrtí přemýšlím a ptám se na různé otázky. Proč tady vlastně jsem, když jednou zemřu? Proč to všechno a nic z toho? Moc mě neláká představa chodit po světě dalších sto a více let, i když bylo by to zajímavé, všechno okolo pozorovat, ale ne na moc dlouho. Potom už bych brala to, co má přijít.
V podstatě je to smutné, že každého čeká stejný osud a nedá se s tím nic dělat. Smrt je holt silný soupeř.
Dobrý nadpis, hezký ladí k tématu, protože věštírna v Delfách se nikdy nemýlí.
Jinak jsem před lety slyšela jeden takový citát, který docela vystihuje tvůj článek. "Narodil se, žil, zemřel. Všechno ostatní jsou zbytečné detaily."
Všichni se rodíme i umíráme, ale je jen na nás, jak vyplníme čas mezi těmito událostmi. Krásný článek :)
Nebojím se smrti, ale toho, že zemřu dříve, než stihnu něco dokázat. Vím, zní to docela egoisticky, ale kvůli čemu jinému žijeme?
Já se smrti nebojím, jako malá jsem dokonce chtěla umřít, abych se koukla, jak to na druhé straně vypadá :D
Věřím na reinkarnaci a minulé životy a mimozemský život :)
Tvoj článok ma veľmi zaujal, je to asi najkvalitnejší článok, aký som mala možnosť čítať za posledné tri mesiace (nie, nepreháňam). Tiež musím dodať, že je sakra pravdivý! Aj ja mám strach, takmer na každom kroku. Bojím sa ďalšieho rozhodnutia pretože neviem, aké následky to bude mať. A čo ak po tom všetkom príde tma? Mám tmu rada, ale len vtedy, keď viem, že sa cez ňu raz určite prederú lúče slnka. Ibaže smrť je tma bez slnka a to ma desí každú jednu noc pred spaním. Vieš, je príjemné zistiť, že podobné uvažovanie nemám len ja. Je to ako podeliť sa o ťažké bremeno s niekym, kto plne chápe tie ťažké kilogramy na pleciach. Prepáč, už idem z cesty...
Každopádne som chcela napísať len toľko, že ma tvoj článok dostal. A že po jeho prečítaní sa začnem modliť k Bohu smrti.


















Ecistuje jediný Bůh. Jmenuje se Smrt. A Smrti můžeš říct jen jedinou věc - "Ne Dnes!" :)