Co bylo a už není
18. května 2014 v 12:51 | Yima | YimaKomentáře
VHS jedeme pořád, nevidím nejmenší důvod, proč ne. Pevnou linku taky, kazet do kazeťáků máme, jeje! A nejlepší je stejně Hurvínek na gramofonu. A babičku Libušku jsem měla taky nejradši a nikdy jsem neměla ráda Michala, přišel mi mírně úchylný, ač od něj mám podpis v památníku :D
Áno, taky jsme měli žlutou pevnou linku. Dodnes pamatuji naše číslo i to, že byla umístěná (nejdřív provizorně, pak tam zůstala) na stoličce pod zrcadlem. Pod všema zrcadlama, která jsme všechny s bráchou vysypali, takže asi máme smůlu až do konce života :D
VHSek a kazet do kazeťáků máme plno...dokonce i ty starý videohry s Mariem ^^ had je mý dětství a tetris :D u toho jsem taky dokázal trávit hodiny.
Svůj dětský kazeťáček mám stále doma a nad pribináčky lamentuji už nějaký ten pátek :)
Pevnou linku ještě doma máme a pamatuju si, jak ještě někdy před rokem jsme Capri-Sonne s bráchou pili, ale teď nějak nevím, jestli se to u nás v obchodě ještě prodává... Taky si pamatuju, jak měl můj děda v takovým tom úložným prostoru pod postelí asi padesát VHSek a nikdy nemohl najít zrovna tu, kterou jsem chtěla.
Jóó, to vodu s těma kroužkama si pamatuji. Byla jsem strašně na nervy, abych ty kroužky na ty "meče" dostala :D
Jojo, taky jsem měla ten přehrávač s mikrofonem a hrozně mě štve, že se vyhodil i se všemi kazetami! Hodně jsme totiž s kámoškou nahrávaly a já bych si to teď ráda poslechla :D
[7]: Přesně :D
Taky diskety :D nedávno jsem je našla na půdě, hned vedle svého volmena a diskmena :D jo, to byly časy. A vzpomínáš si třeba na Kostkáčka? Toho já měla raději než babičku Libušku.
Capri-sonne si jednou za čas s chutí koupím :D Nic se nevyrovná pomerančové příchuti!
A jak teď přišel novej trend kupování vinylů, tak krom jich jsem před pár dny neodolal a koupil si pár starých MC kazet. Ten vzrušující pocit, když jsem kazetu přetáčel byl k nezaplacení :D
Takovou tu hru s kroužky mám shodou okolností ještě doma, teď se na tom patřičně vyblbne mladší sestra. :D VHS kazety máme ještě někde zahrabané, ale přehrávač už není... Jo, z přetáčení kazety jsem měla vždycky ohromný zážitek.
Staré kazety, to je něco pro mne :) Nedávno jsem do bratránka tak dlouho hučela, že se opravdu zvedl a našel mi starou originální kazetu z roku, kdy jsem tu ještě dávno nebyla. A nedá mi to, musím se pochlubit, opravdu vyhrabal 1,039/Smoothed Out Slappy Hours od Green Day. A s kazetou přišla i historka od jeho bratra o cestě do Ostravy a té neskutečné radosti z toho, že na ni společně ušetřili a mohli si jí koupit, v té době stála nějakých 400 korun. Znovu jsem oprášila kazeťák a říkám vám, takovou atmosféru žádné CD nemá :)
A staré půjčovny VHS kazet jsem milovala už jako malá, dodnes si pamatuji tu chvíli, kdy jsem si hrdě nesla domů zapůjčenou Popelku.
Úžasný článek :)
Na pevnou linku mám velmi ošklivé vzpomínky, ale VHS a videopůjčovny, to bylo moje <3 A samozřejmě kazety :D
Ještě mě napadly Diskíta. Takový ty sušenky a tyčinky :) ty byly mňam :D


















Capri-Sonne milujem doteraz :D