Jé, ty čteš Kunderu!

16. května 2014 v 17:45 | Yima |  Yima
Milan Kundera dle mého patří mezi ty přemýšlivé spisovatele, jejichž díla jsou označována jako vyšší literatura. Nebo už je možná zaběhlým klasikem, kdo ví. Ráda se tím chlubím, ale chodím na stejnou školu, jako chodil on (a spoustu dalších literárně zdatných osobností - Petr Bezruč, Ivan Klíma, Karel Čapek, Vilém Mrštík). Ač tak či onak, stejně jsem od něj přečetla jen Nesnesitelnou lehkost bytí a část Žertu. Chystám se rok, abych přečetla to a ono, ale vždy mi to překazí knihkupectví nebo knihovna (jako třeba dneska, kdy jsem si půjčila srdcovku v podobě Antikódů).

Mám takový zlozvyk. Hodnotit lidi podle toho, co čtou. Je to takový první impuls, jako když někdo hodnotí podle vzhledu. Dál se můj názor na dotyčné může dotvářet, ale když mě někdo zklame, už to jde těžko. Když vidím v rukou někoho Viewegha, rozhodně s ním nebudu probírat existenciální problémy. Spíš se konverzaci s ním vyhnu, protože Viewegh a můj odpor k němu. Když vidím v rukou někoho Čapka, tak to už jde líp. Ne, že bych ho nějak zbožňovala. Donedávna jsem ho vlastně vůbec nemusela, ale teď uznávám, je to někdo a některé jeho knihy či divadelní hry se mi opravdu líbí. S takovým čtenářem se klidně rozpovídám o dekadenci lidstva. Když vidím v rukou někoho něco jako Rudá záře nad Kladnem, vyhnu se mu velkým obloukem. (Zaplať pán bůh, že jsem takový obraz ještě neviděla.) Když vidím v rukou někoho Douskovou, srdce mi poskočí radostí, vždyť je to má oblíbená autorka. Za takovým člověkem bych se vrhla rychlostí kulového blesku.

Dokud jsem potkávala lidi ze škol, kde povinná četba neexistuje, jisté typy se tak dalo rozeznat. Třeba na základní škole jsme měli jedinou knížku z povinné četby - Honzíkova cesta v druhé třídě, která byla mou první knihou, kterou jsem nedočetla do konce. Když jsem přešla na Vejrostku na gympl, tak také nic o povinné četbě nepadlo. Teď něco povinného máme. Zdá se mi, že čím jsem starší a čím jsou starší mí vrstevníci, vídám ty knihy v rukou víc. Ale kdo se v tom má vyznat? Vidíte nos zabořený do Kundery a říkáte si, kdo je to asi za člověka, že bych se se slečnou ráda dala do řeči, ale potom vzhlédne a pozdraví se s kamarádkou - drbání všech okolo a povrchní kecy i o Bartošové a problému s nedostatkem laku na vlasy (tak ať si ho dokoupí, proboha!) mě uvrhne zpátky do reality. Povinná četba kazí charakter.

Povinná četba kazí charakter, neberte to tak doslova. Povinná četba je nastavená tak, aby nás připravila na maturitu z českého jazyka a aby se ty slepičí mozečky dostaly aspoň k trochu kvalitní literatuře (ale přiznávám, že výběr není vždy dobrý - na druhý ročník se až na Máj, který ze srdce nenávidím, pardon, povedl). Ale proč mi těmi "vzdělanci" ve městě kazí dosud zavedený systém? Povinná četba spojuje ty břehy tvořené přirozeným výběrem knih. Kundera rázem dostane přídomky, které by mu jeho opravdoví čtenáři nikdy nepřidělili. A společensky slabším, jako jsem já a moje asociálnost, to ničí možnost prvního tématu při konverzaci.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sarinka Sarinka | Web | 16. května 2014 v 18:05 | Reagovat

Povinná četba kazí charakter.
Môj názor na povinné čítanie v štyroch slovách :D

2 Karolína Karolína | E-mail | Web | 16. května 2014 v 18:40 | Reagovat

Vidíš to, já jsem měla za to, že Kája Čapků chodil k nám, no nevadí.
Taky občas soudím lidi podle toho co čtou. Ale je to chyba, každý občas čte něco, co se mu zrovna nelíbí. Co když toho člověka potkáš zrovna v tu chvíli? Možná prošvihneš možnost poznat skvělou osobnost a to jenom kvůli tomu, že i Wieweg je v četbě. Takže s tím, že četba kazí charakter naprosto souhlasím!!  Ale na druhou stranu, proč by kniha člověka nemohla změnit? Třeba četba někomu pomůže stát se „lepším“ člověkem.

3 Yima Yima | E-mail | Web | 16. května 2014 v 18:46 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že se někdo ztotožňuje. :D

[2]: K. Čapek chodil do Hradce Králové, ale potom musel přestoupit k nám (prý kvůli organizování protirakouského spolku, říká Wikipedie). :)
Jo, to s tou nelíbivou knihou, to je blbý... ale já jsem stejně strašpytel, že bych jen málokoho na ulici oslovila, ač se k tomu občas přemlouvám.

4 Bára Bára | Web | 16. května 2014 v 18:47 | Reagovat

Článek na mě zapůsobil příliš radikálně. Četla jsem Čapka, Škvoreckého, Vaculíka, Kunderu, ba i Viewegha nebo Pavliwskou a nepřipadám si kvůli tomu méněcenná. Z každé knihy, kterou jsem přečetla, mi něco zůstalo (byť někdy jen vůně). Pukud nemáš ráda lidi, co čtou Viewegha, jaký postoj zaujímáš k těm, kteří odebírají Blesk? Jistě jsou to někteří s tvých příbuzných, z rodiny. Myslím, že je pravý čas na kompromisy. Na druhou stranu ve věci povinné četby s tebou souhlasím :-).

5 Edona Edona | Web | 16. května 2014 v 19:22 | Reagovat

Já ti teda nevím, odsuzovat hned někoho, kdo prostě šáhne po nějakém braku nebo young adult literatuře pro oddech. Ono, jak píše Bára, tak z každé knihy si něco odneseš a někdy je i nutnost přečíst si něco, co ti příliš nevoní, aby to člověk tím pádem mohl třeba objasni proč. A co se týče povinné četby, tak to nevím. Na naší škole žádná není až teda k maturitě a z našeho výběru by se nejednomu zvedl žaludek. Opravdu děs běs, nic pořádného. Sama nevím, co si vybrat. Zatím jsem z toho četla Gatsbyho, teď čtu 1984 a chystám se na Hrabala.
A ještě k tomu hodnocení, já si myslím, že každý si své čtenářské chutě mění a že prostě nejde hned začít s tím nejlepším, každý si musí projít i tím horším, pokud to tak chceš nazvat, aby mohl dozrát, dospět na jinou literaturu. Takže ne, nehodnotím lidi podle toho co čtou. :-)

6 Yima Yima | E-mail | Web | 16. května 2014 v 19:59 | Reagovat

[4]: Z neznámého důvodu je mi Viewegh zkrátka protivný, ale neříkám, že jeho čtenáři nebo občasní čtenáři jsou méněcenní. O lidech, kteří čtou Bulvár, mám svůj ještě radikálnější názor. A budeš se divit, ale žádný můj příbuzný Blesk neodebírá ani nečte. :)

[5]: To ano, to souhlasím, že je potřeba to přečíst, abys mohla proti tomu argumentovat. Já neříkám, že ti lidi, co to čtou, jsou nějak špatní, jen to asi nejsou moc lidi pro mě.
Gatsbyho mám už několik týdnů rozečteného (vždycky po týdnu sáhnu po jiné knize a je zázrak, když se dostanu zpátky k té předchozí, i když se mi třeba líbí), 1984 mám opravdu moc ráda, celkově mám ráda taková témata, Hrabalovi jsem nemohla dlouho přijít na chuť, ale poslední dobou ho zbožňuju. :)

7 Karolína Karolína | E-mail | Web | 16. května 2014 v 21:34 | Reagovat

[3]: Já bych třeba byla hrozně ráda, kdyby mě někdo oslovil na ulici/ve vlaku nebo v tramvaji jenom kvůli tomu, co čtu. Zatím se tak tedy nestalo, taky bych to asi neudělala.
Na toho Čapka se budu muset zeptat, úplně jsi mi nasadila brouka do hlavy, pořád nám ho dávají za příklad, jaký to byl vzorný akademik a on k nám přitom možná ani nechodil :D

8 kE kE | Web | 17. května 2014 v 0:57 | Reagovat

Upřímně, s tím Vieweghem je to kus od kusu. Většina věcí je lacinejch a účelově bestsellerovejch. Musím ale přiznat, že v Románu pro muže mě bavily části mimo příběh, kdy vypravuje svoje zážitky z čtení na nějaké škole (což připomíná hodně Bukowskiho tou pervezností), Povídky o lásce byly překvapivě super a poslední věc Můj život po životě je možná jedna z nejlepších knížek za minulý rok a rozhodně to nejlepší, co napsal. Jen je trochu paradoxní, že aby napsal konečně něco "opravdového", musel skoro zemřít.

9 Taychi Taychi | E-mail | Web | 17. května 2014 v 11:04 | Reagovat

*nádech, výdech* ty chodíš na gympl na Vejrostku? Takový kousek od mého bydliště!  Navíc zde mám i přítele, o to více mě to překvapilo. Zpět ke knihám: Nesoudím lidi podle toho, co čtou, právě kvůli tomu, že spousta čte povinnou literaturu jen z donucení. Nesoudím lidi podle vzhledu, oblečení, tak to nedělám ani podle knih. Nedělám, protože nesnáším, když mě někdo soudí, nesoudím tedy ani já. :-D

Kundera je určitě zvláštní autor, ale já od něj rozečetla jen Žert(opět povinná četba) a nedočetla jsem ho, protože jsem ho pořád odkládala, a pak se v něm ztratila.

10 Yima Yima | E-mail | Web | 17. května 2014 v 23:47 | Reagovat

[7]: Jestliže bys byla ráda, zkusím to někdy u někoho, třeba to nebude vypadat divně. :D

[8]: Já jsem tedy 'Můj život po životě' nečetla, slyšela jsem ale úryvek v rádiu a ani jsem neměla chuť to číst... Ovšem to jsou jen mé předsudky vůči němu. :D

[9]: Na Vejrostku jsem chodila, s Benem jsem párkrát mluvila. :) Nyní však chodím na Jarošku.
Já jinak taky nemám ráda, když mě někdo soudí podle oblečení nebo vzhledu a tak, ale když čtu něco fakt dobrý, ať mě klidně soudí. :D A Žert jsem taky začala, myslím, nejsem si úplně jistá, číst kvůli četbě.

11 grey.t grey.t | E-mail | Web | 23. května 2014 v 12:09 | Reagovat

"Povinná četba kazí charakter," to je vtipné :)
Mně se ještě nestalo, abych třeba u někoho v rukou viděl Woolfovou. Kdyby ano, padl bych té osobě k nohám v němém úžasu...
Ale v realitě to bohužel funguje jinak. I člověk, co čte s chutí díla, na která si já ani netroufnu, může být jen hlupák, co si jen namlouvá, že je intelektuál. Ale stejně kdykoliv vidím někoho, kdo čte knihu, kterou mám sám rád, cítím v sobě takové tetelivé blaho a pocit hrozného uspokojení - ať už je ten člověk jakýkoliv.
(A Máj miluju! :D )
Co se povinné četby týče, asi je to snaha o budování nějakého kulturního povědomí. Ono není nic horšího, než když máš pocit, že jistou literární osobnost musí znát každý a podělíš se s někým, že ten a ten autor ti sedí nebo nesedí a dočkáš se komentáře: "Kdo?" (Na druhou stranu i já sám jsem velký  kulturní barbar, takže si nemám co stěžovat :D)
Mě třeba vždycky mrzelo, že v povinné četbě nemáme Woolfovou. Chápu, že to možná není zas tak úžasná velikánka, jak si myslím já (a právě u ní se mi stává, že o ní mluvím a lidé se ptají "Kdo je Woolfová?"), ale... Prostě Woolfová! :D

12 The Wall The Wall | E-mail | Web | 23. května 2014 v 16:40 | Reagovat

Souhlasím s názory, že skutečně vzdělaný člověk by měl mít celkový přehled. Navíc se ke Kunderovi určitě hlásí mnoho lidí jenom proto, že o něm kdosi řekl, že je dobrým spisovatelem.

13 idees . idees . | Web | 26. května 2014 v 21:56 | Reagovat

Kunderu jsem objevila teprve nedávno a zamilovala jsem se. A taky mám ještě potřebu sdělit, že moje nejlepší češtinářka naštěstí povinnou četbu vůbec neprožívá a já si tak tyhle poklady můžu najít sama :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama