Jsme národ konzumních nacionalistů?

9. června 2014 v 13:19 | Yima |  Yima
Vsadím se, že když je 28. října, všichni se radují, protože můžou spát delší dobu. Potom vstanou, možná jdou s mladšími sourozenci, později se svými dětmi pouštět draky někam za město na strniště. Když večer usednou k televizi a ty malé dětičky se připletou do obýváku a ptají se, proč prezident uděluje vyznamenání a kdo to byl Tomáš Garrigue Masaryk, jen se zaraženě díváte do televize a vlastně si nemůžete vzpomenout, ze školy jste vyšli buď dávno, nebo jste test na první republiku už psali.

Víte, já nepřeháním. Už jsem se setkala s lidmi, kteří nevěděli, kdo to byl Masaryk. O co hůř, když umřel před třemi lety (toto letí) Václav Havel a všichni najednou byli posedlí naším prvním českým prezidentem a psali ty nekonečné statusy "R.I.P. Václav Havel" a ostatní jim na to odpovídali, že kam jsme se to dopracovali, takový Čech že by neměl psát R.I.P., ale "Odpočívej v pokoji", někdy se tam zapletly i dotazy, kdo že to vlastně umřel. V dnešní době! Kdy se děti ve škole začínají učit, že doba minulá, totiž socialistická, byla špatná a disidenti byli hrdinové, kteří tento režim poslali do kytek a předák tohoto hnutí byl zajisté Václav Havel a toho musíme uznávat a ctít. A pak jim doma rodiče říkají, jak to doopravdy bylo všechno na nic a že si mají vážit té demokracie a toho kapitalismu a jak je všeho nadbytek a jak můžeme cestovat, kam se nám jen zlíbí. Jenže to byli stejní lidé, kteří na prvomájových průvodech křičeli a mávali mávátkami a celý život až do devětaosmdesátého se krčeli a ani nepípli.

Co se týká naší historie, našich osobností, naší krajiny a vlastně všeho, co se jakkoli týká české státnosti, hrdinosti či vlastenectví, je nám Čechům většinou, a promiňte za ten výraz, u prdele. 1. ledna se budíme s kocovinou (samozřejmě zletilí, že ano) a těšíme se z toho, že nemusíme do prací a do škol. Ale popravdě, kdo z nás si vzpomene, že v roce '93 jsme se stali samostatnou Českou republikou? Já. A pak pár jedinců, kteří jsou nuceni poslouchat mé novoroční projevy. A pak dalších pár jedinců, ale těch je málo. 6. července se rodiče radují, že si nemusí brát dovolenou a i tak mohou strávit pár hezkých chvil se svými ratolestmi. A prosím pěkně, Jan Hus skončil v anketě o největšího Čecha na sedmém místě.


Asi nám křivdím. Jako národ se dokážeme přeci semknout při hokeji. Když náš hokejový bůh Jaromír Jágr jezdí po ledu a pak prohlásí, že už na dalším mistrovství nebude. Najednou je nám nějak úzko a nevíme, jak dál naložit se životem. Anebo počkejte, ještě je tu ta věc s Járou Cimrmanem. Vždyť si jen vzpomeňme na chvíle, kdy jsme naše zahraniční kamarády přesvědčovali, že tento génius je skutečný. Mimochodem, opravdu je. Onehdy jsme to se spolužákem vysvětlovali spolužačce. Ano, myslím si, že Jára Cimrman nám dává pocit takového vlastenectví. Asi jako jediný. Bohužel.

Poslední dobou si začínám všímat jednoho fenoménu. Konzumerismus je vlastně "ideologie", ve které vyrůstám od malička a mělo by mi to připadat naprosto normální a přirozené. Nezdá se vám ale, že se mění? Že je trochu odlišný od doby před deseti lety? Chceme kvalitu za málo peněz. Neslučitelné. (Dokonce mám toto napsané v sešitu zeměpisu u terciárního sektoru ekonomiky.) My si nějakým zázrakem myslíme, že naši severní sousedé, totiž Poláci, jsou toho schopní. Asi že jim pomáhá ten Bůh, nebo dokonce papež, nebo se semknou všechny ty farnosti a dokáží udělat kvalitní zboží za pár šupů. Chyba. To nedokáže ani ten Pán Bůh.

Chudáci Poláci. My jim vlastně tak trochu křivdíme. Myslíme si o nich to nejhorší, že jejich kakao není kakaové a do klobás dávají kosti a bezlepkové výrobky obsahují lepek. Ale co čekáme, přátelé? Vsadím se, že pro jejich spotřebitele jsou potraviny v pořádku. Tak to nemají jistě rádi Čechy, viďte? Houby nemají rádi!

Zdá se mi, že v důsledku těchto nekvalitních surovin z dovozu, se čeští občané tak nějak zbláznili a chtějí jen a jen české zboží. České zboží. Hm, co to vlastně je, to české zboží? Zboží, které má nálepku české firmy, která si však všechno nechává vyrábět levně v Číně? Nebo Klasa výrobky, které už dávno nemají štítek Made in Czech Republic, ale Made in EU? Tak či onak, ať si pod tím představuje kdo chce, co chce, regály se začínají plnit Jihočeským máslem a Kofol přibývá na úkor Coca Coly (i když pomalu, ale jistě), Milek je míň a míň a druhů Orionů přibývá (což je podle mě škoda, Milky jsou mnohem lepší) a pak tu máme taky česká vajíčka, nejlépe z volného chovu.

Vlastně na tom nevidím nic špatného, že Češi chcou zase Čechy... a jenom Čechy. Jen mi přijde smutné, že toto je jediný nacionalismus, kterého jsme schopní. Mladí lidé opouštějí naši vlast, přejíždějí hranice, jako by přejížděli jen silnici od svého domu, vydávají se do cizích krajů, kde nikoho neznají a nikdo nezná jejich řeč. Já se jim vlastně ani nedivím. Ta naše situace taky není zrovna růžová, ale taky jsme se mohli narodit trochu víc na východ a bylo by to ještě do šedivějšího odstínu. A pak jsou tu nevoliči, kteří už jsou ve věku, kdy mohou dávno volit, jen jim to přijde jako stejná verbeš. A potom si stěžují, ale stejně se nepokusí nic změnit. Hlavně že máslo jedí české, hlavně že tak.

Já jsem vlastenec. Jsem a zůstanu jím.

P.S. Tomáš Garrigue Masaryk byl první československý prezident.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 9. června 2014 v 14:03 | Reagovat

Kofola je pěkně hnusný pití.

2 Marillee Marillee | E-mail | Web | 9. června 2014 v 14:07 | Reagovat

Je to hezké pozastavení se, jen jsem čekala víc na to téma "vlasteneční konzumenti". :D Ale nevadí, moc hezky zparcované :)

3 Marillee Marillee | E-mail | Web | 9. června 2014 v 14:08 | Reagovat

[2]: vlastenečtí* ehm...

[1]: Souhlas! Ale točená celkem ujde.

4 Odd Lady Odd Lady | Web | 9. června 2014 v 16:40 | Reagovat

Já o tom přemýšlela, když jsem měla psát úvahu o vlastenectví do školy. Úvaha dopadla tak, že po zhodnocení všeho i s růžovými brýlemi nemám být na co hrdá. Prostě ne. Ale kydat na zemi, kde jsem se narodila, hnůj - jako to dnes má mnoho lidí v oblibě? To snad ne.
Velebit cizí země anebo urážet jiné je podle mě pokrytecké. V souvislosti s tím mě napadá současná -ubohá- propaganda, že Amerika je nejúžasnější země na světě a Rusko ta nejhorší. Kravina nad všechny kraviny.
Musím ale uznat, že jsme jako Češi hodně podivnej národ. Až moc se necháme ovlivňovat a ztratili jsme vlastní názor a schopnost prosadit svou. Přitom jsme kdysi bývali celkem mocná zem s respektem v Evropě. Teď nevíme, co chceme, remcáme a nevíme proč. Vyřádilo se na nás až moc zemí a systémů, z čehož plynou paradoxy a zmatek.

5 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 9. června 2014 v 18:04 | Reagovat

No, ono je to asi přirozené. Máme to za ta léta nesamostatnosti a pseudosamostatnosti naučené, radši si hledět sebe. Vždyť k čemu nám ta vlast je, že jo?
Češi jsou obecně poněkud pesimističtí a v národnostní otázce je tomu nejinak.
Bohužel se mi zdá, že v dnešní globální a multikulturní společnosti je často nacionalismus ze strachu brán jako negativní jev. Všichni víme, jak snadno se dá zneužít... Ale to není důvod pro neúctu k vlasti.
Žijeme v představě falešného bezpečí, vzhledem k tomu, že už jsme nějakou dobu náš stát bránit nemuseli, pomalu zapomínáme, proč si ho vážit. My jsme za něj nekrváceli, že...
Zajímalo by mě, jestli by lidé v případě, že by se (nedej Bože) ukrajinský konflikt zvrhl v mezinárodní,  svůj postoj přehodnotili, nebo v klidu sledovali, jak naše sousedy, potažmo nás, obsazují mocnosti (ať už z jakékoliv světové strany). Nebo jen na facebooku odstranili like ze stránky Jsem Čech.

6 Yima Yima | E-mail | Web | 9. června 2014 v 18:30 | Reagovat

[1]: Stokrát lepší než Coca Cola.

[2]: Já jsem taky čekala víc na téma vlastenečtí konzumenti, jen jsem se nějak zadrhla na celkovém vlastenectví, huups. Ale tak třeba někdy jindy. :D

[4]: Ano, Češi se často přizpůsobovali spoustě systémům a vládám a zemím. Co se týče Ameriky a Ruska, dle mého je to jedno a totéž. Jen na jiné straně. A Amerika se prosazuje jako ta dobrá a Rusko je zobrazované jako to špatné (možná to tu máme pořád tak nějak v podvědomí z osmaašedesátého a tak celkově, nebo je tak zobrazováno v celém světě). Na druhou stranu, kdyby jedno z toho nebylo, tak by si ta jediná mocnost mohla dělat cokoli. Jistě, máme tu ještě Čínu atd., ale i tak.

[5]: Já mám za to, že ještě do nedávné doby jsme byli vlasteneckým státem. Vždyť český národ v podstatě vzešel z vlastenců 19. století. Na tom jsou ty základy. A dle mého, co jsem tak četla a viděla, tak i za té první republiky jsme nebyli tak lhostejní k vlasti. Ale kdo ví. Kdo ví, jaké to bude za 10 let. A můžu jen říct (i když je to takto hnusný, ale co nadělám), že doufám, že ten konflikt zůstane na Ukrajině.

7 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 9. června 2014 v 20:15 | Reagovat

[1]: S tuzemákem je skvělá!

8 HellieG HellieG | Web | 13. června 2014 v 22:04 | Reagovat

Mám velké štěstí, že se pohybuju více méně  mezi intelektuály, kteří vědí, kdo Masaryk byl :) Absolutně sdílím tvé pocity. Mně osobně přijde hrozné, že spoustu lidí si málem nevzpomene ani na 10.6. A když si někdo vzpomene, tak mnohdy ani neví na co vlastně vzpomíná. Proč vůbec byly Lidice vyhlazeny? (to mě teď v úterý trochu naštvalo). Máme být na co hrdí. I když malý národ, něco jsme dokázali. Jenže 40 nesvobody se na nás poznamenalo :(
Moc pěkný článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama