Stereotypní spisovatel
28. července 2014 v 12:55 | Yima | YimaKomentáře
Sorry, ale tohle je článek tupej jak tágo. Je rozdíl, jestli mamina od dětí píše uslintaný romány pro ženský, nebo jestli si Krchovský léčí tvorbou svoje deprese. Není nic jako stereotypní spisovatel, kdo je spisovatel musí bejt osobnost a každá osobnost je trochu jiná. A nebo jsem jen nepochopila, o čem ten text je, ale podle mě řešíš naivní píčoviny.
Ach, popis toho spisovatele z prvního odstavce (až na tu poslední větu), to je tak idylický život! Přesně tak bych chtěla žít.
[2]: Určitě to šlo říct i nějak lépe, pokud s jejím názorem nesouhlasíš, a neohánět se tady sprosťárnama - to totiž dost vypovídá o tvojí "inteligenci".
Já si spisovatele představuji jako někoho, kdo píše na nějaké inspirativní letní chatě přes psací stroj nebo notebook. A když je doma, zajde do té kavárny, jak jsi říkala. Do té, kde se příjemně sedí a krásně vonící kávou. :)
[4]: Samozřejmě, že jsem mohla říct něco jako "maličká, neboj o světě víš prd, ale on tě poučí", ale když mi to jako píčovina přijde, nevidím důvod, proč se maskovat za nějaká ťuťu slůvka.
Tvůj strach o můj intelekt jest půvabný, nicméně zbytečný. Psaní mě živí a pohybuju se mezi lidma, který k tomu spisovatelskýmu statusu mají dost blízko, tak snad proto mi článek přijde jako z jinýho, hodně realitě vzdálenýho světa. Ale jen si představujte galantní spisovatele v kvádru, ona ta vyšňupaná a démonická realita asi není pro každýho. ;)
Cikáni kradou, nosí koleje do sběru a mají milion dětí. Francouzi furt chlastaj víno, žerou sejra a při sebemenším nebezpečí berou do zaječích. Ne všichni jsou takoví, víme to, ale stejně o nich máme udělanou nějakou krásnou představu. A stejně tak může existovat představa spisovatele. Pro někoho to může být spořádaný člověk z vysoké, pro někoho bohém žíjící divokým životem (jako pro mě) ale realita je prostě realita a ta se málokdy střetne s představami. A tak co, každý si může žít podle svého.
Já si spisovatele představuju jako bohéma, kterej si často užívá s prostitkama, požívá omamný látky, často se vožere jak zákon káže, je na všechny hnusnej a sprostej, ale ve skrytu duše to je děsně citlivej a složitej člověk.
Taková představa spisovatele je prostě subjektivní...
Spisovateľ. Tak ako prvý sa mi v mysli zjaví okuliarnatý týpek, z ktorého umeleckosť cítiť na hony ďaleko, cez deň posedávajúci niekde v kúte kaviarne, v noci sa opíjajúci niekde v kúte, možno s nejakou prostitútkou na kolenách. Viem, že je to hrozne hrozný stereotyp (možno trocha subjektívny) ale nemôžem si jednoducho pomôcť :D
Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela. Nikdy mě nenapadlo, že by měl existovat takový stereotyp. Podle mě je spisovatelství koníček a zábava, i když nejspíš existují tací, co to dělají jen pro peníze. Myslím, že spisovatel může být kdokoli, ať už chlapík vysedávající po hospodách, člověk dnem i nocí uzavřený doma nebo třeba ten tvůj nóbl model. :)
Myslím, že něco takového neexistuje, každý jsme jiný. Nikdo přece nemusí být takový a takový jen proto, že je spisovatel. Už jen takový rozdíl mezi Tolkienem a Baudelairem to dost jasně ukazuje.
Já souhlasím. Stereotypy existují ve všech povoláních, tak proč by nemohl být stereotyp spisovatele? Jen si ho asi každý představuje nějak jinak. :)
Uhladený chlapík v tvídovom saku v dnešnej dobe už s notebookom pod pazuchou posedáva v kaviarni v centre mesta a sledujúc upachtené davy konzumentov, vyťukáva slová ako stelesnené myšlienky...
Kruhy intelektuálov? Netuším, kde sa také koncentrujú, avšak preto milujem Stratenú generáciu v tom klišé romantickom Paríži. Spoločné nažívanie umelcov, inšpirácia prýštiaca z každého kúta. Kto sa takej túži nadýchať, nech siahne po knihe Pohyblivý sviatok od Hemingwaya.
Ale aktuálna realita je zrejme diametrálne odlišná. Nenadarmo sa vraví: Hladný ako spisovateľ :-D.


















Já si takového stereotypa mezi spisovateli jako malá představovala stejně jako ty. :D A rukopis v mých představách neznamená textové pole někde v počítači, ale napsané někde v nějakém sešitu/bločku/atd... :-)
Je fakt, že když se mě zeptá učitelka, jak skončil nějaký světoznámý spisovatel, mám tak 80% šanci, že se trefím správně, když řeknu, že byl alkoholik, sebevrah a další možné smutné scénáře.