Stereotypní spisovatel

28. července 2014 v 12:55 | Yima |  Yima
Jako malá jsem si pod vlivem všech těch filmů, knih a učiva ve škole představovala spisovatele jako toho dokonalého gentlemana v obleku, který vede počestný život, po nocích sedí doma a píše, ve dne chodí po městě a sbírá inspiraci a nakonec si sedne do nějaké nóbl kavárny, kde servírky ještě pořád nosí ty černé stejnokroje, otevře knihu, kterou si dopoledne ještě zakoupil v antikvariátu, a čte. Takto tráví týdny, měsíce a roky svého života. Občas zajde do nějaké ještě víc nóbl intelektuální společnosti soudobých spisovatelů, umělců a jiných individuí, která formují společnost a především kulturu v ní. Jenže postupem času se mi tato představa mění do opilých prasat, která ještě ke všemu občas požijí nějakou tu omamnou látku a chovají se jako hulváti.

Jo, básník by měl psát dlouhým brkem, po každém druhém slově namáčet jeho hrot do inkoustu a škrtat co nejméně, protože jeho super poetický mozek si to všechno připravil už dopředu. A prozaici, ti by zase měli posedávat u notebooku, aby ty dlouhé zápisky v deníčcích nemuseli znovu přepisovat do textového editoru - protože když se v dnešní době řekne rukopis, každý myslí ten rukopis vyťukaný na klávesnici a který je možné poskytnout online.

Takže tak. Toto asi moc neplatí, že? Bohumil Hrabal asi těžko chodil do společnosti, kde by se diskutovalo o Platonově filozofii. On raději na to pivo do hospody. Ale víte, jaké je to štěstí? Kdyby se pohyboval v takové společnosti, jakou jsem asi předstírala, zřejmě by všechny ty knihy nenapsal. Protože u piva se všichni rozpovídají. A on může tiše sedět a krást, jak to ostatně dělají všichni amatérští i profesionální pisálci. Včera jsem byla na Měsíci autorského čtení na J.H.Krchovském, pánové, toto není už vůbec takový ten maník v obleku! Spoustu spisovatelů má dlouhé vlasy. Nebo je to moje další vymyšlená představa. Třeba Brabenec! Nebo i ten Jirous. Jistě, jistě, oni byli především undergroundoví hudebníci. Ale i tak.

Jen mi do toho všeho nezapadá Karel Čapek. Buď mi nějaké informace z jeho života unikly, nebo toho zatím nevím dost, nebo to tak prostě je. On se bouřil proti těm habsburkům, proto ho taky vylili ze školy, že. Jinak ho mám v hlavě jako obrázek toho spisovatele, co chodí do vybraných společností, baví se s Masarykem a Charlottou. Vždyť on už musel zapomenout na obyčejný život - ale teď si ani neuvědomuji, jestli ho kdy vůbec poznal. Už nevím, kde jsem to četla, ale někde byla napsána myšlenka, že Karel Čapek byl asexuál, že vztah k ženám v jeho dílech je prostě takový, jaký je. A taky jsem četla, že "nežil". Jistě, navštěvoval vysoké kruhy, ale je toto život?

Současná literatura se prý ještě nemůže nějak škatulkovat, protože to není uzavřené období. A já po tom ani moc nepátrám. Jen mi přijde, že většina těch rebelských spisovatelů vymizelo. Nebo o nich neslyšíme. Egon Bondy, tomu to bylo vážně všechno u prdele. Ten si psal ty svoje básničky a bylo. Dneska tu máme tak Viewegha, který je už nějaký ten rok trochu mimo. A pak je tu třeba Kateřina Tučková, která mi podle všeho připadá jako spořádaná žena. Ivana Myšková je sice trochu šílená, i na jejím autorském čtení jsem byla, ale taky mi nepřipomíná nějakého člověka podobného někomu, kdo by trávil noci po hospodách a pil levné pivo, smál se s dalšími bohémskými kamarády a na ostatní život ve společnosti kašlal. Jan Němec, vždyť ten je redaktor Hostu, ten by nemohl být nějakým rebelem. Už jen kvůli jeho vzezření a vystupování. Ne, sice toho o něm moc nevím, ale rozhodně nevypadá jako Hrabal.

Hledat stereotypy není jistě ideální. Ale pokud politik nebude tupé, tlusté prase a uklízečka uřvaná ženská s šátkem na hlavě a s kytičkovanou zástěrou, nějak se v tom světě ztratím. Umělci jsou pro mě jakýmsi způsobem nepochopitelní. Vážně. Oni nechodí na výstavy a neprohlížejí si se zaujetím a pochopením ty obrazy? A nechodí na spořádané koncerty? A na všechny ty literární akce a slušně oblečení do divadel, aspoň dvakrát za měsíc? Vlastně je to asi dobře. Protože jestli bych si jednoho dne stala taky spisovatelem, asi by mě to nebavilo, pořád dokola. Raději bych si sedla do hospody a smála se levným vtipům. Tedy pokud by pořád existovala intelektuální stimulace.

Jaký je podle vás stereotyp spisovatele? Dá se to vůbec takto vulgarizovat v průsečníku různými dobami, nebo se to liší podle toho, v jakém století žijeme a v jaké části světa?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Marillee Marillee | E-mail | Web | 28. července 2014 v 13:20 | Reagovat

Já si takového stereotypa mezi spisovateli jako malá představovala stejně jako ty. :D A rukopis v mých představách neznamená textové pole někde v počítači, ale napsané někde v nějakém sešitu/bločku/atd... :-)
Je fakt, že když se mě zeptá učitelka, jak skončil nějaký světoznámý spisovatel, mám tak 80% šanci, že se trefím správně, když řeknu, že byl alkoholik, sebevrah a další možné smutné scénáře.

2 Julie de Dejvice Julie de Dejvice | Web | 28. července 2014 v 13:23 | Reagovat

Sorry, ale tohle je článek tupej jak tágo. Je rozdíl, jestli mamina od dětí píše uslintaný romány pro ženský, nebo jestli si Krchovský léčí tvorbou svoje deprese. Není nic jako stereotypní spisovatel, kdo je spisovatel musí bejt osobnost a každá osobnost je trochu jiná. A nebo jsem jen nepochopila, o čem ten text je, ale podle mě řešíš naivní píčoviny.

3 Em Zet Em Zet | Web | 28. července 2014 v 13:38 | Reagovat

Ach, popis toho spisovatele z prvního odstavce (až na tu poslední větu), to je tak idylický život! Přesně tak bych chtěla žít.

4 Em Zet Em Zet | Web | 28. července 2014 v 13:41 | Reagovat

[2]: Určitě to šlo říct i nějak lépe, pokud s jejím názorem nesouhlasíš, a neohánět se tady sprosťárnama - to totiž dost vypovídá o tvojí "inteligenci".

5 Terka Terka | E-mail | Web | 28. července 2014 v 15:29 | Reagovat

Já si spisovatele představuji jako někoho, kdo píše na nějaké inspirativní letní chatě přes psací stroj nebo notebook. A když je doma, zajde do té kavárny, jak jsi říkala. Do té, kde se příjemně sedí a krásně vonící kávou. :)

6 Julie de Dejvice Julie de Dejvice | Web | 28. července 2014 v 16:16 | Reagovat

[4]: Samozřejmě, že jsem mohla říct něco jako "maličká, neboj o světě víš prd, ale on tě poučí", ale když mi to jako píčovina přijde, nevidím důvod, proč se maskovat za nějaká ťuťu slůvka.

Tvůj strach o můj intelekt jest půvabný, nicméně zbytečný. Psaní mě živí a pohybuju se mezi lidma, který k tomu spisovatelskýmu statusu mají dost blízko, tak snad proto mi článek přijde jako z jinýho, hodně realitě vzdálenýho světa. Ale jen si představujte galantní spisovatele v kvádru, ona ta vyšňupaná a démonická realita asi není pro každýho. ;)

7 M M | Web | 28. července 2014 v 21:07 | Reagovat

Cikáni kradou, nosí koleje do sběru a mají milion dětí. Francouzi furt chlastaj víno, žerou sejra a při sebemenším nebezpečí berou do zaječích. Ne všichni jsou takoví, víme to, ale stejně o nich máme udělanou nějakou krásnou představu. A stejně tak může existovat představa spisovatele. Pro někoho to může být spořádaný člověk z vysoké, pro někoho bohém žíjící divokým životem (jako pro mě) ale realita je prostě realita a ta se málokdy střetne s představami. A tak co, každý si může žít podle svého.

8 daeris daeris | Web | 30. července 2014 v 23:39 | Reagovat

Já si spisovatele představuju jako bohéma, kterej si často užívá s prostitkama, požívá omamný látky, často se vožere jak zákon káže, je na všechny hnusnej a sprostej, ale ve skrytu duše to je děsně citlivej a složitej člověk.

Taková představa spisovatele je prostě subjektivní...

9 Narween Black Narween Black | E-mail | Web | 3. srpna 2014 v 17:35 | Reagovat

Spisovateľ. Tak ako prvý sa mi v mysli zjaví okuliarnatý týpek, z ktorého umeleckosť cítiť na hony ďaleko, cez deň posedávajúci niekde v kúte kaviarne, v noci sa opíjajúci niekde v kúte, možno s nejakou prostitútkou na kolenách. Viem, že je to hrozne hrozný stereotyp (možno trocha subjektívny) ale nemôžem si jednoducho pomôcť :D

10 Yu-chan Yu-chan | Web | 3. srpna 2014 v 19:43 | Reagovat

Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela. Nikdy mě nenapadlo, že by měl existovat takový stereotyp. Podle mě je spisovatelství koníček a zábava, i když nejspíš existují tací, co to dělají jen pro peníze. Myslím, že spisovatel může být kdokoli, ať už chlapík vysedávající po hospodách, člověk dnem i nocí uzavřený doma nebo třeba ten tvůj nóbl model. :)

11 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 4. srpna 2014 v 11:16 | Reagovat

Myslím, že něco takového neexistuje, každý jsme jiný. Nikdo přece nemusí být takový a takový jen proto, že je spisovatel. Už jen takový rozdíl mezi Tolkienem a Baudelairem to dost jasně ukazuje.

12 Flanér Flanér | Web | 4. srpna 2014 v 19:21 | Reagovat

Já souhlasím. Stereotypy existují ve všech povoláních, tak proč by nemohl být stereotyp spisovatele? Jen si ho asi každý představuje nějak jinak. :)

13 Bocian Bocian | E-mail | Web | 15. srpna 2014 v 22:26 | Reagovat

Uhladený chlapík v tvídovom saku v dnešnej dobe už s notebookom pod pazuchou posedáva v kaviarni v centre mesta a sledujúc upachtené davy konzumentov, vyťukáva slová ako stelesnené myšlienky...
Kruhy intelektuálov? Netuším, kde sa také koncentrujú, avšak preto milujem Stratenú generáciu v tom klišé romantickom Paríži. Spoločné nažívanie umelcov, inšpirácia prýštiaca z každého kúta. Kto sa takej túži nadýchať, nech siahne po knihe Pohyblivý sviatok od Hemingwaya.
Ale aktuálna realita je zrejme diametrálne odlišná. Nenadarmo sa vraví: Hladný ako spisovateľ :-D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama