To krásné místečko na Zemi

12. srpna 2014 v 22:08 | Yima |  Yima
Každý by se měl někde cítit doma, že ano? Mým domovem je Brno, to město plné architektury, kaváren, pasáží, studentů, zproštěno turistů a cizinců do té míry, že nechodí po městě a nefotí, ale jen jezdí šalinou na své fakulty. Hlavně Španělé, co jsem tak vypozorovala. Každý by měl mít své urbanistické oblíbené místo, do jisté míry zasanované. Takové jsem před nedávnem našla na malém dvorku za kapucínským kostelem. Pokud budete mít v Brně čas, vybodněte se na nějaké tištěné průvodce, kteří vás lákají do podzemí a na Špilberk a po těch nesčetných kostelích a do vily Tugendhat (mnohem zajímavější funkcionalistická památka je tedy dle mého Baťův mrakodrap na Kobližné nebo Alfa pasáž, ale jen zezadu a zevnitř, ne z té ošklivé Omegy), ale zajděte za baronem Trenckem a poseďte si u té malé fontánky.

Jsou tomu už dva měsíce, co jsme se vraceli ze školního výletu, dokonce na mé narozeniny, a já se dívala z autobusu na ty stromy podél silnic. Říkala jsem spolužačce, že mám stromy moc ráda. Stromy jsou to nejkouzelnější, co člověk může vůbec vidět. Ne nějaká Eiffelova věž nebo Big Ben. Jsou to stromy. Povídaly jsme si o přírodě v Česku, když jsem řekla, že se mi tu opravdu líbí, a srovnávaly to se Slovenskem, odkud ona pochází, a se zeměmi, které jsou ještě dál. V ten okamžik jsem začala přemýšlet, jaké místo v přírodě je pro mě na prvním místě.

Vzpomínala jsem na zážitky z útlého dětství, kdy jsem s rodiči procestovala značnou část vlasti. Pořád nic, na nic jsem nepřicházela. Vybavil se mi dokonce i okamžik, kdy jsme jeli do Chorvatska, já se kolem páté ráno probudila, podívala se z okýnka a uviděla ty obří slovinské hory zahalené do mlhy. Ten pohled si ponechám v paměti až do své smrti, byl to jeden z nejhezčích pohledů, které jsem za svůj život viděla. Ale přeci to nemohu považovat za své oblíbené místo v přírodě, když jsem to viděla jen z autobusu a na dálnici, říkala jsem si. Pátrala jsem a pátrala, až jsem na to dočista zapomněla.

Poslední dny v červenci jsem strávila na cestách. S mámou jsme jely na Karlštejn a k těm lomům opodál. Dalšího dne jsme už stoupaly na Sněžku, kde byla taková oblačnost, že nebylo vidět ani na 20 metrů. Ale bylo to tam jiné než v tom filmu Svatební cesta do Jiljí. Nicméně jsem nebyla zklamaná, Sněžka byla kouzelná. Nejvyšší hora České republiky! To byla pro vlastence úplná slast. A potom, v sobotu, jsme se přesunuly z Pece na Hrádeček, kde byla Zahradní slavnost na zahradě pana Kroba. Bylo tam spoustu lidí, příznivců Havla. Spoustu rozličných lidí a zajímavých lidí! Byla tam třeba ta sestra, která se starala v posledních dnech o Vaška. To, jak se dívala na hrající si děti, mě donutilo změnit názor - já děti chci, najednou. Byl tam katolický kněz, pleš na hlavě, okolo ní dlouhé vlasy, tričko Nirvana, rifle a červená mikina, kouřil a pil alkohol. To je mi, panečku, zajímavá postava. Vlastně jsme tam jely díky tomu, že mámina kamarádka je dobrá kamarádka Bohdana Holomíčka a ještě jednoho fotografa, Miloše, jehož příjmení neznám. Bylo to tam báječné! Divadlo Na tahu hrálo krátkou ukázku z připravované Ionescovy hry. Sylva Krobová zpívala, to bylo trochu slabší, asi neposlouchám tuto tesklivou hudbu. Ovšem provedení Havlových Antikódů s jejím manželem, to bylo brilantní. A potom následovala divadelní hra Hospodkal, geniální, opravdu, při tom jsem se nasmála jako už dlouho ne. A nakonec promítání filmu Odborný dohled nad východem Slunce, který vyjde do kin na podzim, s Lábusem a Brabencem v hlavních rolích, o pomstě bývalého politického vězně bývalému estébákovi, to musíte vidět, nádherný černobílý kousek.

Ale zpátky k podstatnému. Kde jsem to skončila? U toho, že jsem našla své oblíbené místo v přírodě. Ze Sněžky dolů jsme šly po hranicích s Polskem. Foukalo, byla docela zima. Polských turistů bylo nespočetně, ne jako na české straně. Nicméně jsme se tímto davem prodraly na českou stranu a sestupovaly dolů, níž a níž. Přes Obří důl. Byli jste tam někdy? Je to nádherné, ještě s těmi mraky mezi stromy! Když přijdete k tomu vodopádu a díváte se do pokračujícího údolí. Tento pohled, toto místo jsem si zamilovala. Obří důl se stal mým oblíbeným místem. (A protože líná duše se nudila, vybrala z tohoto místa dvě fotky, které tu přikládá.)

A teď nakonec se ptám: Jaké je vaše oblíbené místo ve městě či na vesnici, zkrátka někde mezi lidmi, v civilizaci? A jaké je vaše oblíbené místo v přírodě?





 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yanna Asia Yanna Asia | E-mail | Web | 13. srpna 2014 v 0:58 | Reagovat

Skvělý článek, vypadá to tam nádherně! Já jsem sice z východních Čech, ale rodná místa nikdy nebyla mými oblíbenými a nikdy jsem se v nich necítila dobře. Až na škole právě v Brně se mi zalíbilo. Mé oblíbené místo ve městě jsou Lužánky. Mám ráda tamní houpačky a mám ráda kašnu hned za hlavní budou. A hned kousek od ní je dvorek s lavičkami. Sedávali jsme tam s kamarádem. Na psí louce jsme se pořádně vyřádili s kamarádčiným psem Nickem a Lužánky jsem si tak mohla spojit s prvními opravdovými přáteli, které jsem vůbec měla v prvním městě, které mě bez všech předsudků přijalo. Pokud bych měla vybrat místo mimo přírodu, zvolila bych jako správný knihovník brněnské knihovny. MZK je sice trochu... těžkopádná a Mahenka zase navozuje pocit, že není primárně určená starším, ale obě jsou příjemné. Prim u mě přesto hraje knihovna přírodovědecké fakulty na Kotlářské. Zaměřená je sice na matematiku a zeměpis, ale z tamní exkurze jsem byla nadšená! Ačkoli spíš než oblíbené místo je to místo vysněné.

Totéž platí i o nejoblíbenějším místě v přírodě. Mám ráda Rusko. A mým snem je podívat se jednou za kamarádkou, která tam žije a je přesněji z Toržoku/Torzhoku v oblasti Tvertu. Tamní příroda je přímo neskutečná a architektura ji jen korunuje, nekazí. Pokud bych měla možnost, hned bych se sbalila a odstěhovala přímo tam.

2 Fitli Fitli | Web | 13. srpna 2014 v 21:53 | Reagovat

Ve městě nepochybně Kašna na Moraváku. Vlastně se mi vzhledově moc nelíbí, ale z nějakýho důvodu ji prostě miluju. Dokážu tam sedět hodiny, koukat na lidi, do vody, číst, psát.

A v přírodě těžko říct, už jsem krásných míst potkala víc než dost, nedokážu nějakému nadržovat. Mám hodně ráda Bílé Karpaty, z části i kvůli vzpomínkám, ale nevím, jestli se dá celé pohoří považovat za místo. Ale takový ekvivalent Kašny bez koukání na lidi je Březová lavička, místo pár set metrů od naší chalupy v jižních Čechách, kde roste bříza, která první asi dva metry jen leží na zemi. A sedí se na ní skvěle.

A Obří důl je super. A líbil by se mi mnohem víc, kdyby při mojí jediné návštěvě letos na jaře se mnou nebyl kamarád, který měl celou dobu potřebu jeho krásu nějak komentovat. A nebyl schopný pochopit, že já tam chci jen tak být, bez mluvení.

3 Edona Edona | Web | 13. srpna 2014 v 23:02 | Reagovat

Musím se přiznat, že já jsem nikdy neměla to "štěstí" cestovat s rodiči. Nicméně přece jenom jsem byla na dvou dovolených. První byla v ČR v Jižních Čechách - zatopené pískové lomy, nedotčená příroda.. to byla nádhera! Ale stejnou krásu umím najít i v mém okolí (v přírodě).

Druhá dovolená (spíše výlet) byl v Anglii. Měla jsem totiž štěstí, že jsme se hned nehnali jako většina do měst a hlavně do Londýna. My jsme totiž strávili jedno odpoledne na útesech. Což bylo něco úžasného. Já nikdy předtím neviděla moře, nikdy jsem necítila slaný vzduch a nikdy nebyla na útesech nad mořem. A tehdy jsem si řekla, že nic kouzelnějšího jsem neviděla. A je to pravda, až budu mít peníze znovu se podívám na ty útesy v Doveru. :-)

Nicméně líbilo se mi i v Londýně, ale stejně si nemyslím, že by Big Ben mohl být něco nejkrásnějšího. Na přírodu to nemá. Nikdy mě žádná archeologická stavba nedostala, tak jako příroda. :-)

4 El El | Web | 18. srpna 2014 v 18:49 | Reagovat

Pěkný článek! Hledala jsem blog, ve kterém bych si ráda početla, ty jsi mě svých blogem,vyjadřováním i psaním velmi nadchla :-)

5 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 31. srpna 2014 v 21:36 | Reagovat

Letos jsme tam byli s rodinkou. Je tam moc krásně.

Sama bych si nikdy nedokázala vybrat nejoblíbenější místo, protože mám dlouhý seznam kandidátů. Jsou tam třeba Roháčská plesa nebo Sivý vrch v Západních Tatrách. Obecně pobyt v přírodě zbožňuju. :)

6 pettifog pettifog | Web | 8. září 2016 v 15:53 | Reagovat

online pujcky rakovník :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama