Nové koření
31. října 2014 v 19:16 | Yima
|
Yima
Co je nového? Nové koření. Nový Zéland. Nové Skotsko.
- Taneční jsou děs. Zvládám jive, zvládám valčík, zvládám polku, zvládám waltz, zvládám všechny tyto tance, ale chacha mi dělá tak neskutečné problémy, že tu na svatbě teda rozhodně tancovat nebudu (a doufám, že ani na prodloužené ne). Šaty na bílou prodlouženou, která bude míň než za měsíc, už mám vybrané. Půjčovné stojí víc, než samotné taneční kurzy. Ale tak je to jednou za život (a na tom ty půjčovny taky vydělávají).
- Zvláštní je, že skoro pokaždé, když jdu do knihovny, potkám tam jednoho svého spolužáka. Nevím, co tam pořád dělá (asi si půjčuje knihy, že). Nikdy jsem ho neviděla s knížkou z knihovny, nikdy neměla ten takový divný obal. Ale možná jsem se přehlédla a potřebuji silnější brýle.
- Knihy Jáchyma Topola nebudou aspoň týden v Knihovně Jiřího Mahena na Kobližné k dostání. Dneska jsem všechny dostupné sebrala. Tady je seznam knih, jaké jsem si půjčila. Četli jste některou z nich? Víte, jak jsem na tom s recenzemi - mám chuť je udělat, ale nakonec se mi nechce. Na kterou byste chtěli recenzi?
- Knihy, které jsem si půjčila:
- Tomas Espedal: Proti umění (tu mám právě rozečtenou)
- Rawi Hage: De Nirova hra
- Jáchym Topol: Noční práce
- Ljudmila Ulická: Daniel Stein, překladatel
- Jáchym Topol: Sestra
- Jáchym Topol: Anděl
- Daniel Krhut: Pašerák snů
- Jáchym Topol: Chladnou zemí
- Ve středu jsme s mámou na Starobrněnské objevily Sonnentor. Za čaje jsme tam nechaly asi devět stovek. Mám odtamtud plátěnou tašku, na které je napsáno "Přináším nám štěstí domů" a u toho je obrázek takové víly, která nese spoustu čtyřlístků. Mám z té tašky vážně radost!
- Dneska vedle mě v šalině seděla mladá paní, která četla Tobiáše Lolnesse (Timothée de Fombelle), jednu z mých oblíbených knih. Už to bylo znamení, že ten den bude vydařený. A skutečně byl. Četli jste tuto knihu?
- Vlastně jsem dneska ve škole skoro usnula, dokonce i v tělocviku. Nebyla jsem už schopná nic dělat, nakonec mě naštěstí probudila čtvrtletka z matiky, i když asi nedopadla zrovna nejlíp - a má váhu tří známek. Poslední týden jsem skoro nespala. Ne, že bych chodila spát pozdě. Jednou jsem dokonce zalehla o půl jedenácté, ale nešlo to. Když se mi konečně podařilo někdy usnout, zase jsem se uprostřed noci probudila a nemohla znovu usnout. Už asi ten týden mi píská v uších, večer víc, přes den míň. Musím pořád poslouchat rádio nebo písničky, doma mám puštěnou televizi, i když ji nesleduju, jinak bych to slyšela víc a musela bych se zbláznit. Na ORL jsem mohla jít buď dnes dopoledne (ale psala jsem čtvrtletku), nebo v pondělí ráno, tak tam půjdu, doufám, že mi do té doby neodletí uši.
- Zase se něco říkalo o papeži Františkovi. Že prý uznává Velký třesk a evoluci a že se to nebije s představou Boha. Protože se mi jeho názory, postoje a chování zamlouvají už delší dobu, přečetla jsem si předevčírem celý článek o něm na Wikipedii. Chápu, není to moc věrohodný zdroj, ale proč ne. Co si myslíte o Františkovi?
- Dneska jsme ve společenských vědách probírali něco jako právní stát (ústavu, možná, ale nedávala jsem pozor). Zeptala jsem se učitelky, jestli mají lidé právo na blbost - s ohledem na to, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda dalšího, takže pokud je někdo blbej a ovlivňuje mě tím, má to na mě dopad, tak co? Když jsem se snažila vysvětlit, jak to myslím (ukotvení v Listině základních práv a svobod, v Ústavě, zákonících, cokoli), podala jsem to tak, že to zřejmě všichni včetně ní pochopili tak, že narážím na ni - "Takže když tady do mě budou hustit úplný blbosti, tak to musím tolerovat?" Skrytý význam to sice mělo, ale ptala jsem se hlavně kvůli tomu, že už tři měsíce (!!!) mám rozpracovanou povídku, která se tímto tématem zabývá. Vysvětlila jsem jí to po hodině, aby nedošlo k mýlce, a tím jsem půjčila knihu Kafe v pět, ve které je ta moje povídka (Jak broky), už třetímu učiteli. (O té knížce se chystám napsat. Ale ještě se mnou má vyjít rozhovor, tak čekám, abych ho ke článku mohla připojit.)
- Taneční. Jó, to loni bylo. Chacha byla docela fajn. (K baru, dopředu, k zrcadlu, dozadu.)
- Jo, chtěla bych mít knihovnu někde po ruce. Jelikož je až za centrem - pět minut busem a dalších pět pěšky, komu by se chtělo.
- Ne, nečetla jsem nic. Měla bych? Doporučení?
- Plátěná taška. Taky trend. Kamarádka je maluje barvama na textil úplně božsky. Závist, to teda jo.
- Tobiáš! Toho mi Shaymin po dočtení slíbila. Ale fakt nevím, jak daleko je.
- Zkus více pít. Tak to bývá. Z nedostatku vody. I když možná piješ, tak se víc odvodňuješ. Co já vím, jen mám rodiče doktory a oni to do mě hustí nonstop.
- Pope Francis. Ten článek jsem četla. Pak jsem četla jakési reakce, že tam byl mimo jiné špatný překlad. Ale co. Každý křesťan je jiný. Nikdo nevěří úplně stejně.
http://happy-hm.tumblr.com/post/101436881342/aph-spookies-violetverdeau-visualvexation
- Právo na blbost. Každý má právo na blbost. Jako právo na chuť - chuť na život.
Kafe v pět. To asi chci, tu knihu.