Pod oknem byl dav lidí, slétl se tam jako hejno supů na mršinu. Lidé nekrákali tak hlasitě jako ptáci, byli ještě o mnoho hlučnější. Měli megafony a nad hlavami drželi transparenty. Zatarasovali celou silnici i chodník, takže když přijížděla sanitka, řidič se musel hodně snažit, aby se dostal na příjem a pacient jim nezemřel. O to horší na tom bylo, že dav protestoval proti usmrcování. |
- |
Vždycky nás stavěli do řad a zástupů. Už v mateřských školkách jsme chodili ve dvojicích a drželi se za ruce. Jediný, kdo mohl vybočovat, byla trojice na konci - a to byla obří pocta, které se dostalo jen málokomu. Potom nás zařazovali do pravidelných bloků ve škole. Každý týden dvakrát při tělesné výchově jsme stáli rozděleni na dívky a chlapce, na cvičící a necvičící, od největšího po nejmenší, nebo podle toho, jak se kdo jmenuje. Asi abychom zapadli. Abychom byli všichni stejní a byla s námi menší práce. A já se ptám. Pokud všichni stojí v zástupech a řadách, jsem pořád stejná jako ostatní, když jsem v jedné řadě jen já samotný? |
Vždycky nás stavěli do řad a zástupů. Už v mateřských školkách jsme chodili ve dvojicích a drželi se za ruce. Jediný, kdo mohl vybočovat, byla trojice na konci - a to byla obří pocta, které se dostalo jen málokomu. Potom nás zařazovali do pravidelných bloků ve škole. Každý týden dvakrát při tělesné výchově jsme stáli rozděleni na dívky a chlapce, na cvičící a necvičící, od největšího po nejmenší, nebo podle toho, jak se kdo jmenuje. Asi abychom zapadli. Abychom byli všichni stejní a byla s námi menší práce. A já se ptám. Pokud všichni stojí v zástupech a řadách, jsem pořád stejná jako ostatní, když jsem v jedné řadě jen já samotný? |
- |
Od malička mi všichni vtloukali do hlavy, že žijeme ve svobodném státě, že můžeme myslet svobodně, můžeme se vyjadřovat svobodně, můžeme dělat spoustu věcí, dokud neomezujeme ostatní. Hlavně mi říkávali, že bych si toho měl vážit, protože to nebylo vždycky takové jako teď a není to všude takové jako tady. A protože jsem byl ještě malý, nerozuměl jsem ani slovu a jen jsem přitakával a doufal, že se mi to jednoho dne bude hodit. Dneska už jsem starší. Když se dívám na okolní svět a opakuji si větu, že jsem svobodný, je mi do breku. |
Nejdřív jsem chtěl utvářet všeobecnou iluzi, že dobří lidé neumírají. Jenže jsem si uvědomil, jak neuctivé by to bylo. Nevěděl jsem, komu o tom říct, tak jsem to řekl doma mámě. Hodinu od hodiny jsem byl smutnější a smutnější. Už nikdy jsem se do toho domu nechtěl vrátit. |
- |
Nejhorší na této době je to, že si všichni myslí, že žijeme ve svobodné době, kde už žádné ultra ideologie nejsou. Že tu máme demokracii, žádný socialismus, ale kapitalismus, že jsou tu sice proamerické a proruské názory, které se avšak navzájem konfrontují a tak se jakoby neutralizují. Jenže ouha - ten konzumerismus je větší vymývárna mozků, než byly všechny ty propagandy v minulosti. Strhává nás to, všechny ty reklamy a nátlaky v podobě hvězd, aniž by si to mnozí přiznali. A pořád dokola omílají tu stejnou básničku, že děkujeme minulým generacím za odtrhnutí od Rakouska-Uherska, za vysvobození od Němců a za vysvobození od Rusáků, za pád komunistů a hlavně děkujeme nám samotným, že naši zemi vedeme prosperujícím směrem a že naše budoucnost je v dobrých rukou! Amen. |
Tvůj pohled je jako kapka, která dopadá na rozehřátou zemi. Jen zasyčí a hned se vypaří. Tvůj pohled je stejně bezvýznamný. |
- |
Ptáci vědí víc než lidé. Ptáci vědí dokonce víc než ostatní zvířata. Ptáci vidí to, co jiní vidět nemohou. Ptáci si dělají, co chtějí, ale hlavně jsou svobodní i v těch nejtěžších časech. Opravdu svobodní. |
- |
Když se dívám na okolní svět a opakuji si větu, že jsem svobodný, je mi do breku. |


















Prosím dáš sem odkaz na tu literární soutěž Paměť Moravy? Napadlo mě něco skvělého a dost ráda bych se také zúčastnila, děkuji. :)