Co nového kromě nového roku

31. prosince 2014 v 12:43 | Yima |  Yima
Když se ohlížím za minulým rokem, usmívám se, jsem šťastná, stejně jako byl šťastný můj rok 2014. Špatné okamžiky byly přebity těmi dobrými, špatní lidé zastřeni těmi milými, špatné známky jsem řešila ještě méně než kdy dřív. Co se tedy všechno událo?

Nechci vás zatěžovat shrnutím minulého roku. Je to zbytečné. Ti, které to zajímá, to všechno mohli sledovat na mém blogu v průběhu roku. Snad jen zmíním pár věcí - úplně nejlepší věci, lidé, knihy. Potom bych se, s vaším dovolením, přesunula k novinkám v Yimovském světě.

Úplně nejlepší věci, které se mi udály, začaly již na jaře. To jsem psala spoustu povídek do spousty soutěží. Dvě povídky z toho uspěly. Za prvé, Jak broky, která byla vydána v knize Kafe v pět. Za druhé, povídka Exponátem, která skončila na druhém místě. Mezitím mě postihla hrozná věc v podobě autorské krize, která mě ale úspěšně opustila. Dalšími skvělými věcmi byla návštěva Polska (v létě s tátou) a Ukrajiny (na podzim se školou). Nesmím zapomenout na celý skvělý podzim ve středisku, kde jsem neskutečně moc spokojená a každý okamžik tam je pro mě nenahraditelný. Letos jsem také byla v Muzeu Franze Kafky, což byl dobrý zážitek, vzhledem k tomu, že Kafka je jedním z mých oblíbených spisovatelů a provedení bylo tak neskutečně báječné, že to snad ani není pravda. V létě jsem strávila týden s Jankou, Verčou a Karlem v Praze. V létě jsem strávila dva týdny s Kapuletovou. Mimochodem, postupuji do dalšího kola v olympiádě z českého jazyka.

Úplně nejlepší lidi, které jsem za rok 2014 potkala, začala se s nimi bavit nebo jsme stále zůstávali v kontaktu, zkrátka ti nejlepší lidi. Janka, Verča, Karel, Kapuletová, Marrei, Gabča, Dan, Anežka, má rodina, která teď podle mě drží více pohromadě, Adam, Sára, Martin, Julča, Iviis, Štěpán, a mnohem dalších a mnoho ostatních.

Úplně nejlepší knihy, které jsem letos četla? V létě mě přepadlo šílenství najít si svou oblíbenou knihu, kterou tehdy zpodobnila kniha Den triffidů od Johna Wyndhama. Ta sice stále zůstává v popředí, nicméně ji nahradila kniha Klub nenapravitelných optimistů od Jean-Michela Guenassii, tu jsem dostala i na letošní Vánoce, protože jsem ji četla jen z knihovny. Dalšími úžasnými knihami byly knihy od Erica-Emmanuela Schmitta, nejvíc se mi z nich líbí Oskar a růžová paní. Na druhou stranu mě zklamala kniha Kdo chytá v žitě.

Tímto končí taková malá rekapitulace, kterou bych mohla zaplnit celou knihu. Ovšem něco končí a něco nového začíná. Doufám, že i rok 2015 bude tak krásný jako ten rok 2014, ačkoli budu muset psát závěrečnou práci a já stále nevím téma, protože mám až moc nápadů. A co blog? Ani blog nepřijde zkrátka. V červenci 2015 oslaví své druhé narozeniny. Mezitím tu bude pár novinek.

V první řadě se jedná už o déle plánovanou změnu vzhledu. Stávající design s fotografiemi beatníků v záhlaví už tu mám asi dva měsíce a nebaví mě se dívat stále na to stejné. Už asi týden a půl, možná dva, přemýšlím o změně, nicméně mě stále nenapadá nic adekvátního. Neříkám tedy, kdy se změna dostaví, nicméně čekejte ji.

V druhé řadě jde o novou rubriku, která stále ještě nemá své jméno. Pokud sledujete můj blog i na facebooku (ZDE), už jste si toho asi všimli. Půjde o rubriku, ve které budu, ještě nevím v jakém intervalu, přidávat své úúúúplně staré povídky, třeba šest, pět let staré, k tomu nějaký komentář, příhodu, něco takového. Kdyby vás napadl nějaký dobrý název, podělte se o něj prosím.

I nadále bude pokračovat rubrika Rozhovory, ve které doposud vyšly jen rozhovory s Iris a s Mariellou. Neříkala jsem, že to bude pravidelné, říkala jsem jen to, že budou vycházet ve čtvrtek. Mám domluvené dvě blogerky, avšak teď před Vánoci a během Vánoc jsem nenašla čas, budete se moci těšit během ledna.


Přemýšlím, že bych pokračovala ve svém projektu, který tu fungoval na začátku minulého roku, tedy ten, kdy jsem vždy v neděli napsala to, co jsem viděla a slyšela. Ale jak se znám, zase by mě to přešlo, takže nic neslibuju, budu pokračovat rubrikou Postřehy, která je občasníková.


Z těch pravidelných rubrik budu pokračovat v Teaser Tuesday, akorát teď v prosinci to trochu skřípalo, protože jsem neměla čas na čtení. Zbývá mi dočíst posledních asi čtyřicet stran z knihy Evangelium podle Piláta, to chci stihnout do dnešní půlnoci, abych do nového roku vcházela s čistým štítem. Rozhodla jsem se, že budu počítat, kolik knih jsem přečetla a kolik stránek jsem přečetla. Na konci roku to sečtu a uvidím, jaký budu mít výsledek.

Začínám, mimochodem, chápat, proč jsou léta na střední škole ta nejlepší v životě. Přeji vám krásný Nový i nový rok, užijte si poslední den roku 2014, který bude s úderem půlnoci nenávratně za námi, nezapomeňte, že jak na Nový rok, tak po celý rok, čtěte, pište, dělejte, co vás baví, bavte se s přáteli, vytvářejte si nové přátele, mějte se báječně a ještě líp, to vše vám přeje Yima a všichni obyvatelé Yimovského světa, takže vlastně jenom Yima!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama