Děkuji

1. ledna 2015 v 19:01 | Yima |  Yima
Lidé mají spoustu přání, což o to, ale jejich největší problém spočívá v tom, že je neumějí správně formulovat. Člověk si musí nejdřív pořádně uvědomit, co chce.

Měli jste ve svých městech v rámci vánočních trhů také takový ten zvoneček, pod kterým když projdete a zazvoníte na něj a přitom si něco přejete, vaše přání se vám splní? V Brně bývá. Vždycky býval mezi stromečkem a betlémem, letos byl u ústí Masarykovy ulice. Kupodivu jak nebyl ve středu dění, ani tam nebyly takové fronty.

Vím, přání by se říkat neměla, jinak se nesplní. A pokud se již splnila, snad by zase zmizela? Avšak risknu to. Prosila jsem "vyšší moc", kdo ví, koho či co vlastně, prostě jsem prosila každý večer před spaním. Přála jsem si to, když jsem zvonila na zvonek. Bylo to moje jediné přání a přemýšlela jsem, že ho napíšu i do dopisu Ježíškovi; nakonec jsem to tam nenapsala.

Každý chce být tak nějak podvědomě šťastný. A okolo tohoto přání se točí přání ostatní, doplňková, ta, která přispějí ke stavu štěstí. Někdo si myslí, že bude šťastný, jestliže bude bohatý, tudíž si přeje bohatství, peníze, vyhrát sportku. Někdo si myslí, že bude šťastný, jestliže bude žít v páru, tudíž si přeje najít lásku, dlouhé trvání té stávají. Někdo má zase za to, že se mu dobře povede, bude-li vzdělaný, potom si přeje dobrou paměť. A tak dále a tak dále.

Já jsem šťastná. Mnohdy jsem to už psala. Ne snad proto, abych se vytahovala nebo se vyžívala v tom, že jsem na tom po psychické stránce (momentálně) lépe než mnozí jiní. To ne. A ačkoli jsem šťastná, pořád je tu taková překážka, která není zrovna ideální, ovšem kterou se snažím přehlížet.

Ke štěstí potřebuji zdraví. Už jsem si dávno zvykla, že mě bolí kolena po pěti minutách, kdy stojím na místě, prostě jsem se tak narodila. Zvykla jsem si, že musím nosit brýle a bez nich vidím ne zrovna ostře. (Zase když mám dlouho brýle, bolí mě oči, takže si je stejně sundám a občas hledám i hodinu a půl.) Nejhorší ze všeho ale je představa, že bych nikdy neměla slyšet ticho. V jednu chvíli mě to dokonce tak rozhodilo, že jsem začala přemýšlet, co pro to mám udělat. Naprosto jsem přestala pít alkohol, protože co kdyby. (Ne, že by mi už snad bylo osmnáct, že jo.) Protože jsem odpozorovala, že prášky mi nepomáhají, ale naopak, přestala jsem je brát.

Ale copak to stačí? Co když ne? Už jsou to dva měsíce. Jestli se to nespraví do konce dubna, už by mi to mělo zůstat napořád. Ale to nejde! A tak jsem si přála.

Zatímco jsem stála tu frontu, abych si i já mohla zazvonit, přemýšlela jsem, jak to formulovat. Jestliže si budu přát, abych slyšela ticho, může to znamenat, že si přeji ohluchnout. Což nechci, že ano. Zároveň si myslím, že v přání by neměla být negace. I když je přání "aby nebyly boje" vlastně kladné, pořád je tam to ne. Vždyť je lepší si přát "aby byl mír". Rozumíte, co tím chci říct?

Přání "abych neměla tinnitus" nebo "abych neslyšela to pískání" tím taky padlo.

Už si přesně nepamatuji, jak jsem své přání vyslovila. Co mohu říct, mé přání se mi pomalu, ale jistě plní. Když jsem se dneska byla podívat ve městě na betlémy, všechny v kostele, prohlížela jsem si postavičky, provedení, až jsem ani nevnímala, že slyším ticho. Když jsem si to uvědomila, šla jsem od oltáře k východu, usmívala jsem se od ucha k uchu, do očí se mi draly slzy.

Děkuji tomu, kdo mi mé přání splnil.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 19:48 | Reagovat

U nás ten zvoneček není ani nikdy nebyl, ale v Opavě jsem ho našla a jednou jsem pod ním prošla. Když tam zrovna nestálo moc lidí. Vlastně už si ani nepamatuji, co jsem si přála.

Je dobře, že se ti tvé přání splnilo. :)

2 M. M. | Web | 2. ledna 2015 v 14:52 | Reagovat

Súhlasím. Priania by sa nemali hovoriť s negativitou. Je to veľmi pekný článok, a dojemný. Tiež každý večer ďakujem za všetko Bohu a prajem si, aby som bola ja a moja rodina šťastná a hlavne zdravá. A myslím si, že keď si svoje priania budeme často hovoriť, tak sa skôr či neskôr splnia. :)

3 Jindra Jindra | 2. ledna 2015 v 18:05 | Reagovat

Můžeš to formulovat "abych slyšela zase jako dřív". On už si to Vesmír přebere, myšlenka je silnější, než konkrétní slova. Ale jsem rád, že se to lepší.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama