Jen se smějte v cirkusech!

16. dubna 2015 v 21:17 | Yima |  Téma týdne
Všude se to hemží hnutím Cirkusy bez zvířat, vznikají lidské cirkusy, dokonce jsem slyšela, že v Německu mají na cirkusáctví i obor na vysoké škole! Týraná zvířata se dostávají už i do médií, zda-li seriózních, nemohu posoudit. Ovšem na chudinky akrobatky a akrobaťáky, které od rána do večera bičuje principál, a akrobatky bičuje i přes noc, na ty nikdo nemyslí! (Tu poslední větu myslím ze srandy.) (A mohla bych vás poprosit, abyste i zbytek článku brali s rezervou? Děkuji.)

Když se akrobatky a akrobaťáci konečně připraví na představení na úrovni a začnou se do cirkusu hrnout lidé, především děti nadržené na zvířata a jejich skvělé kousky, najednou se jim začnou klepat kolena - a jak potom mohou chodit po provaze? Tomuto předchází velmi náročné cvičení na uklidnění psychiky. V mezičase principál vypráví vtipy s papouškem na rameni, který mu hravě odpovídá "Kdo tam?", když jeho páníček řekne "Ťuk, ťuk". Potom do manéže přiklušou akrobatka s akrobaťákem, oba našponovaní v bílých upnutých overalech, diváci jásají, křičí, tleskají, děti se ptají, co je to zač, a v tom akrobatka s akrobaťákem vyletí na jistících provazech nahoru a kladou nohu za nohou na lano zavěšené přes celou manéž, mají srdce až v krku, i když si to tolikrát zkoušeli, a bojí se podívat dolů. A v tom malé děcko zařve: "Hele, on se posral!"

A pak se začnou všichni diváci smát a směje se i principál a papoušek svým pronikavým smíchem, až se začne smát i akrobatka. Maminka chlapce i jeho sestru napomene: "Nesmějte se, to není k smíchu." Ale jejich tatínek jim ukáže vstupenku a přečte, co na ní stojí: "Jen se smějte, cirkus je tu právě od toho." A o to víc se všichni smějí a o to víc je akrobaťák červenější a červenější, až z té samé nervozity spadne a...

Tímto oznamuji založení hnutí Cirkusy bez lidí! Cirkusy by ode dneška měli být prázdným stanem, kam si lidé přijdou sednout, popovídat a zasmát nad historkami, které stojí za to! Nechť velké barevné stany cirkusu budí v lidech naději a dobrou náladu, ne opovržení a zahanbení, že nemohou svým ratolestem říct ne a jdou tam, i když to není správné. Všechny vás vyzývám, ať při příští návštěvě cirkusu vašeho města se neostýcháte a koupíte si lístky. Předveďte lidem, co je to opravdová sranda a čemu se mohou od srdce zasmát. V nestřežený okamžik mezi vystoupením lvů a ukázkou anakondy, kterou nesou polonahý ženský, to aby na své přišli i tatínci, protože do strip baru je maminky nepustí, přeskočte zátarasy a rozesmějte lidi jen svojí přítomností. Okouzlete je svým šarmem. Při nejhorším se z publika ozve: "Hele, on se poblil," protože zřejmě budete opilí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | E-mail | Web | 16. dubna 2015 v 22:02 | Reagovat

Svým článkem jsi mi připomněla, že už jsem zatraceně dlouho nebyla v žádném cirkuse... já si na ně ani když jsem byla menší nějak moc nepotrpěla, alespoň co si pamatuji. Vím, že jsem v něm párkrát byla a zcela určitě se mi to tam líbilo - hlavně zvířata. :)

2 Yima Yima | E-mail | Web | 16. dubna 2015 v 23:36 | Reagovat

[1]: Moje oblíbené zvíře je od malička slon. U nás v rodině je takové kultovní vyprávění, že když mě poprvé vzali do cirkusu, divila jsem se, jak jsou sloni velcí. Nicméně od té doby jsem byla v cirkuse tak třikrát, čtyřikrát, naposledy když mi bylo asi devět let. Cirkusy nenávidím a nenávidím anakondy, který nosí polonahý ženský. Ne kvůli těm ženským. Taky se nějak musí živit. Kvůli anakondám. Asi neplánuji navštívit "klasický" cirkus někdy v blízkém budoucnu.

3 gabate gabate | 17. dubna 2015 v 7:17 | Reagovat

Mne cirkusy nepřitahují,myslím, že zábava se dá najít jinde:)

4 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 17. dubna 2015 v 11:11 | Reagovat

Máš pravdu. O drezuru a týrání zvířat se stará kdekdo, ale po lidech nikdo ani nevzdechne. Onehdá jsem byla s vnučkou v cirkuse, byla to spíš taková skrytá žebrota. O drezůře artistů či zvířat nemůže být řeč. Klaun k  uzoufání, ani ze zdvořilosti jsem se nezasmála. Ovšem, za desetikačku návštěva zvěřince, tedy přívěsu. Slibovaného velblouda jsme nezahlédly, koně vyhublí a zanedbaní až k pláči. Myslím, že i vnučku, tehdy čtyři roky, přešla chuť na další návštěvu cirkusu.

5 equus-universe equus-universe | Web | 17. dubna 2015 v 13:35 | Reagovat

Cimrman měl pro využití cirkusového šapitó lepší nálad https://www.youtube.com/watch?v=ZNHkr8LtfwM

Nicméně, moje rodina ještě před pár lety vlastnila statek v Pražských Ďáblicích. Já tam byla jen jako malá, ale pamatuju si, že tam zimoval cirkus Berousek. Plivl tam na mě velbloud a jezdila jsem na černobílém poníkovy, ale líbil se mi poník zrzatej, kterého tam ostatní poníci neměli rádi. Má o 8 let starší sestra se tam strašně urazila, neboť na velkém koni ji nikdo povozit nenechal.

osobně si myslím, že hadi a malí pejsci by klidně i v cirkusu být mohli. To... co ušetří na těch malých dávkách sena a masa pro velká zvířata totiž bohatě stačí na zaopatření těchto malých zvířat, která jsou navíc oproti těm velikým prakticky nenáročná na údržbu.

6 Willy Willy | E-mail | Web | 17. dubna 2015 v 13:37 | Reagovat

V cirkusech to smrdí.

7 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 17. dubna 2015 v 16:53 | Reagovat

V cirkusu jsem nebyla roky a přiznám se, že mě to ani nelákalo. Nemám ráda davy (podobné to mám s poutěmi). Článek je senzační ;)

8 Kemata Kemata | E-mail | Web | 17. dubna 2015 v 19:18 | Reagovat

Jej, jak já dlouho jsem nebyla v cirkuse! Nejhezčí byl ale zážitek, když jsme seděli vysoko na těch lavicích, a pak nám dolů spadl polštář. Hledat ho kdesi v té tmě - nezapomutelné!

9 Péťa Péťa | E-mail | Web | 19. dubna 2015 v 14:29 | Reagovat

Já se přiznám, že cirkusy znám jen z knih (teď mě napadá třeba Bylo nás pět). V opravdovém cirkusu jsem snad nikdy nebyla :) ale do cirkusu s historkami bych asi ani nešla :D :D to můžu do klubu :D :D

10 sarushef sarushef | Web | 22. dubna 2015 v 17:18 | Reagovat

Tak tenhle článek mě bavil.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama