Před dvěma lety se stala skvělá věc. Založila jsem si tento blog a až do dnešních dnů se o něj starala se starostí téměř mateřskou. Vyšlo zde mnoho článků, ke dnešnímu dni včetně tohoto je tu přesně sto šedesát sedm článků, tedy jsou to články, které prošly jarní čistkou a články zveřejněné po této čistce.
V poslední době se toho v mém blogovém životě událo hrozně moc. Nechci to tu všechno rozebírat. Nicméně jsem si uvědomila, že se mi tu špatně dýchá. A to už delší dobu. V rámci přežití jsem se už asi půl roku tajně a potichu chystala na emigraci. Minulý týden přišel ten zlomový okamžik, kdy jsem si řekla tak už dost, toto ne, toto se mi nelíbí a v tomto žít nebudu. A tak si balím kufry, zařizuji si nové bydlení, které vám nápadně může připomínat předchozí vzhled na tomto blogu. Ještě tápete? Tento blog opouštím.
Tento blog opouštím s těžkým srdcem. Měla jsem to tu ráda a napsala jsem tu spoustu věcí, nechávám za sebou i takové čtenáře, kteří se nepřestěhují za mnou, nechávám tu návštěvnost, kterou jsem získávala z titulní stránky přes téma týdne a autorský klub. Ale stojí mi to za to. Hlavně tu nechávám dva roky svého života. Dva roky, kterých rozhodně nelituji. Ale které budou pokračovat dalšími dny, týdny, měsíci a roky na konkurenčním blogspotu.
Rozhodně nebudu tento blog mazat. Bude tu sloužit jako můj náhrobek, ačkoli stále žiji, budou tu dostupné všechny články. Pokud to nesmaže někdo seshora, což, doufám a myslím, ani není možné.
Pokračování článku na

















