Teaser Tuesday
28. října 2014 v 20:13 | Yima
Originální Teaser Tuesday je na blogu
Should Be Reading. O co jde? Mám vzít knihu, kterou aktuálně čtu, otevřít ji na náhodné stránce a opsat sem úryvek, napsat jméno autora, název knihy.
Zde: "Na začátku bylo slovo!" čtu. Ale jak dále? Nesnáz je hned tu. Nelze mi slovo přec tak v úctě míti, musím to jinak přeložiti; ašli že duch mě řádně osvítil, stojí tu: Pojem na začátku byl. Dobře si rozvaž první řádku, neukvapuj se na počátku! Že vznikala by z pojmu všechna díla? Má státi: Na počátku byla síla! Leč ještě jsem to ani nenapsal, a cos mě nutká, abych hledal dál. A náhle, osvícen, zřím do hlubin. Já napíšu: Byl na počátku čin! |
Podvádím, ale pšt. Vlastně to vůbec nebylo náhodné. Je to odstavec z prvního díla Fausta, od toho největšího básníka Johanna Wolfganga von Goethe, který mě zaujal a já si ho přepsala do bloku. Mám tu ještě pár dalších úryvků, které se mi extrémně líbily.
Fausta jsem začala číst před rokem. Jo, rok a kus jsem věděla, že ho budu muset přečíst a udělat na něj rozbor do školy jako referát, ale já čekala až na poslední chvíli; ve čtvrtek je deadline. Ale co, mám to za sebou, Faust se mi poměrně líbil, je to takové pěkně přemýšlivé. A jak mám problém pochytit v epických či lyricko-epických básních děj, tady to bylo tak pěkně čtivé, že jsem se neztrácela. (Kupříkladu v mém oblíbeném Evženu Oněginovi jsem musela některé stránky číst víckrát, protože jsem prostě nevěděla.)
21. října 2014 v 21:08 | Yima
Originální Teaser Tuesday je na blogu
Should Be Reading. O co jde? Mám vzít knihu, kterou aktuálně čtu, otevřít ji na náhodné stránce a opsat sem úryvek, napsat jméno autora, název knihy.
| "Je to jako ve zlém snu," řekl Tom. "Chceš na něco myslet, máš pořád dojem, že už to máš, že to už už pochopíš, a pak ti to vyklouzne, unikne a zas se to vrací tam, kde to bylo. Říkám si: potom nebude už nic. Ale nechápu, co to znamená. Jsou chvíle, kdy už to skoro mám... a pak se to vrátí, kde to bylo, začnu znovu myslet na bolesti, na kulky, na detonace. Přísahám ti, jsem materialista; nezbláznil jsem se. Ale něco tu nesouhlasí. Vidím svou mrtvolu: to není nic těžkého, ale vidím ji já, svýma očima. Měl bych pochopit... pochopit, že už nic neuvidím, že už nic neuslyším a že svět se bude točit dál pro ty druhé. Nejsme pro tuhle myšlenku stvoření, Pablo. Věř mi: už se mi stalo, že jsem probděl celou noc a na něco jsem čekal. Ale tohle je něco jiného: tohle náspopadne zezadu, Pablo, a my na to nebudeme připraveni." |
Tuto knížku jsem si v knihovně půjčila dneska odpoledne, moc jsem toho ještě nepřečetla, asi jen čtyřicet stránek, ale moc se mi to líbí. Autorem je Jean-Paul Sartre, přední existencialista a to je také znát na díle. Tento úryvek je ze sbírky povídek Zeď, stejnojmenná povídka Zeď. A tato sbírka je v jedné knížce ještě s novelou Nevolnost, na což se tedy těším ještě víc, než na tu Zeď. Jestli vás to zajímá, tak je to od nakladatelství Levné knihy, rok 2001, v překladu Jiřího Čermáka.
14. října 2014 v 21:03 | Yima
Originální Teaser Tuesday je na blogu
Should Be Reading. O co jde? Mám vzít knihu, kterou aktuálně čtu, otevřít ji na náhodné stránce a opsat sem úryvek, napsat jméno autora, název knihy.
| Můj dobrý přítel je spisovatel, jenže se mu hnusí příběhy. Díky němu jsem pochopil, co to je tréma. Tréma je hrůza z příběhu vlastního života. Zkusili jste někdy vylézt před lidi a ukazovat jim svůj život jako naolejovanou muskulaturu? Vždycky jsem měl slabost pro kulturisty: všechno je na nich přehledné. To je nesmírná úleva, vidět něčí ambice tak pěkně vyrovnané vedle sebe. Jako u řezníka. Co bych za to dal! Jsou to šťastní lidé: nemusí promluvit ani slovo, nemusí nikomu nic vysvětlovat, všichni se bezpečně orientují v hostině vstřícnosti, upřímnosti a píle, kterou jim servíruje blyštivý povrch jejich těl. |
Kniha Mapa Anny od Marka Šindelky, mladého českého autora. Všude o tom mluvili - na ČT Art, psali se recenze, apod. Takže tak. Prostě jsem neodolala a musela jsem si ji koupit a přečíst... Čtu ji právě teď. Ona ta knížka zaujme už na první pohled v knihkupectví - má moc pěknou obálku, navrhla ji Nikola Klímová. Čte se to moc dobře, je to příjemný jazyk, není to moc dynamické, ale ani moc líné, stránka zapadá do stránky a přechozí stránky najednou dostávají smysl a význam.
7. října 2014 v 13:21 | Yima
Originální Teaser Tuesday je na blogu
Should Be Reading. O co jde? Mám vzít knihu, kterou aktuálně čtu, otevřít ji na náhodné stránce a opsat sem úryvek, napsat jméno autora, název knihy.
Jidáš: Chceš si zatancovat? Ješua: Jidáš! Jidáš: Napadlo mě, že jsi to Ty. Jak už je to dávno? Musím se na Tebe podívat. Hm, už jsi kus chlapa. Ješua: To jsme oba. Jidáš: Z chlapečka se stal mistr. Ješua: Jsi bohatý? Jidáš: Vidíš, ne? Ješua: Máš vliv? Jidáš: Víc, než jsem si kdy představoval. [...] |
Úryvek je z knihy Corpus Christi od amerického autora Terrence McNallyho, ze strany 65. Jelikož se nedokážu přesvědčit k tomu, abych konečně přečetla Fausta a udělala rozbor do školy a rozbor na Povídky malostranské, sáhla jsem dnes po knize, kterou mám už doma nějaký ten pátek. Je to divadelní hra z roku 1998, která při každém uvedení do divadla udělá velký poprask. V češtině byla hra poprvé vydána tento rok v překladu Martina C. Putny.
A tím vám napovídám, o co ve hře jde! Stále ten stejný příběh o Ježíši Kristu a jeho apoštolech, o zradě Jidáše a o ukřižování Ježíše. Rozdíl je v tom, že se na to (homosexuální) autor dívá z úplně jiného úhlu, ale jak zdůrazňuje Putna, ne proto, aby to zesměšnil, myslí to smrtelně vážně - a o to hůř to potom společnost nese.
Hrozně ráda bych našla dostatečný počet lidí a tuto hru zinscenovala, protože je to ta nejlepší hra, jakou jsem v poslední době četla a která má co říct i naší tuzemské společnosti.
P.S. Momentální nápad na téma na závěrečnou práci je Křesťanství v životě sexuálních menšin, přivedl mě na to v noci náš profesor ruštiny, když řekl, že bych mohla psát o religionistice, když mě to baví a zajímá. Předpokládám, že do doby, kdy budeme muset téma nahlásit, si téma ještě milion jedenkrát rozmyslím.
24. září 2014 v 14:59 | Yima
Já vím, že není tuesday, ale wednesday, ale to nevadí, ne? Příště to už bude opravdu tuesday. Hlásím, že jsem zase nemocná, už jsem byla minulý týden a po dvou dnech ve škole jsem doma nanovo. A to je důvod, proč jsem si vyměnila ty dny, jelikož se nehorázně nudím. (A pak je tu důvod, že se chci podělit o nádhernou knihu, co teď čtu, a do příštího úterý už bude dočtená.)
Originální Teaser Tuesday je na blogu
Should Be Reading. O co jde? Mám vzít knihu, kterou aktuálně čtu, otevřít ji na náhodné stránce a opsat sem úryvek, napsat jméno autora, název knihy.
Igor nerad pil. Alkohol mu nedělal dobře. Když už se napil, doháněl zmeškané láhve. Začínal filozofovat, a přitom filozofii i filozofy nesnášel. "Člověk musí zůstat oběma nohama na zemi," říkal. "Pokaždé, když se trochu rozletí, spadne z výšky." |
Zrovna čtu knihu
Klub nenapravitelných optimistů, kterou napsal Jean-Michel Guenassia. Čekala jsem dlouho, než se v knihovně uvolnila, ale stálo to za to. Tato kniha byla vydána v roce 2012, letos tento autor vydal
Vysněný život Ernesta G., knížka o českém Židovi, psala jsem o tom
recenzi. V Klubu jsem na straně 323 z celkových 567, myslím, že se stala mou novou nejoblíbenější knihou.